Na začátku roku 2020 zasáhla téměř celý svět první vlna koronavirové pandemie, která byla následována několika dalšími. Často se s touto událostí spojují pocity jako je strach, nejistota či bolest. Co ale stojí za onemocněním COVID-19?
Charakteristika viru
Jedná se o SARS-CoV-2, RNA virus patřící mezi koronaviry. Charakteristický je pro něj glykoproteinový obal tvarem připomínající korunu. Právě ten dal virusu i jeho jméno. Hlavní funkcí obalu je zvýšení odolnosti a vazba na buňku hostitele. Po kontaktu s buňkou hostitele způsobuje virus infekce dýchacího ústrojí.
Přenos
Koronavirus se přenáší především kapénkově. To mu umožňuje právě výše zmíněný obal. Nicméně přenos je možný i fekálně-orální cestou, virus odolává i kyselému prostředí trávicího ústrojí. Tím vzniká riziko epidemického šíření, ke kterému došlo nejen u SARS-CoV-2, ale i u příbuzných SARS a MERS. Ty byly původci epidemie v jihovýchodní Asii v roce 2002 a na Arabském poloostrově v roce 2015. Častý rezervoár koronavirů představují volně žijící zvířata, jako např. netopýři.
Průběh onemocnění COVID-19
Lidské koronaviry jsou druhým nejčastějším původcem rhinofaryngitid, tedy lidově nachlazení, a dalších lehkých onemocnění hlavně v zimních měsících. U chronicky nemocných pacientů mohou způsobit zhoršení stavu, nicméně ve většině případů dosáhneme uzdravení klidovým režimem, často i bez zásahu lékaře.
U zvířecích koronavirů přenesených na člověka může dojít k propuknutí často vážných až smrtelných pneumonií. Onemocnění začíná nespecifickými příznaky jako jsou únava, bolest svalů, horečka či suchý kašel. K dalším poměrně častým symptomům patří porucha vnímání chuti či pachů, dále také např. průjem a zažívací obtíže. Virus se šíří v rámci dolních cest dýchacích, tak může dojít až k rozvoji již zmíněné pneumonie. Příznaky i průběh onemocnění se mohou lišit, a to také v závislosti na typu varianty, která u pacienta převažuje. Někteří nemocní mohou být dokonce úplně asymptomatičtí, 80 % případů je s mírným průběhem. Pouze u zhruba 5 % nakažených osob dojde k respiračnímu selhání. Právě pacienti bez vážnějších symptomů představují riziko pro přenos a šíření onemocnění v komunitě. U některých lidí zvýšil COVID-19 riziko vzniku krevních sraženin. Velká část pacientů dosáhla ale uzdravení bez výraznějších následků, někteří však popisují po prodělání tzv. “long covid” zahrnující příznaky jako jsou zvýšená únava a slabost, zadýchání, poruchy koncentrace, bolest hlavy, bušení srdce, bolest na hrudi či déletrvající ztrátu chuti nebo čichu.
Léčba a prevence
Terapie je u většiny pacientů pouze symptomatická. Snažíme se mírnit průběh nemoci dostupnými léčivy pro snižování teploty a tlumení bolesti. Dále je důležitý klidový režim, který by měl být dodržován nejen po dobu trvání příznaků, ale i zhruba dva týdny po jejich odeznění. To je především z toho důvodu, aby se zabránilo znovupropuknutí nemoci a přetrvávání obtíží jako je únava či slabost.
Prevence šíření onemocnění spočívá ve striktní karanténě nemocných osob a zamezení přímého kontaktu s pacientem.
Od června 2021 je možná vakcinace. Více o aktualitách v oblasti očkování se dočtete na našich stránkách v sekci “COVID”.
HILDPRANDTOVÁ, Simona. Původce onemocnění COVID-19. ČURDOVÁ, Markéta, editor. In: Medici PRO Očkování. [online]. 2023. Dostupné z: https://www.mediciproockovani.cz/.
Zdroje:
- HURYCH, Jakub, ŠTÍCHA, Roman et al. Lékařská mikrobiologie – repetitorium. 2020. ISBN: 978-80-7553-976-2
- Coronavirus disease. Dostupné na: https://www.who.int/health-topics/coronavirus#tab=tab_1
