Po očkování se může objevit bolest hlavy, únava nebo například bolest svalů. Není se čeho bát, nejedná se o příznaky nemoci. Očkováním se naše tělo a imunitní systém učí, jak bojovat s nemocí, proti které vakcína chrání. Tohle učení s sebou přináší i výše zmíněné nepříjemnosti.
Co je to fyziologická reakce?
Přibližně každý desátý člověk má po aplikaci vakcíny reakci jako je zčervenání nebo bolestivost v místě vpichu, bolest svalů, únavu, zvýšenou teplotu nebo vyrážku. Nejedná se o projevy nemoci a není důvod se bát. Právě tyto projevy se nazývají fyziologické reakce a dávají nám najevo, že náš imunitní systém pracuje tak, jak má.
Jak se učíme bojovat s nemocí
Vakcíny obsahují tzv. antigen – část patogenu (původce onemocnění), proti kterému se naše tělo naučí bojovat a rozvíjí proti němu, a potažmo proti celému patogenu, imunitu. Imunitní systém se díky setkání s antigenem seznámí s nemocí a začne proti jejímu původci produkovat protilátky nebo vytváří paměťové imunitní buňky. Při dalším setkáním s patogenem je již tělo připraveno a k propuknutí nemoci nedojde.
Po očkování můžeme zažít podobné příznaky, jako při onemocnění. O nemoc se ale v žádném případě nejedná! Vakcína obsahuje mrtvý patogen, či jeho části, které onemocnění vyvolat nemohou.
Můžou za to cytokiny!
Za fyziologické reakce jsou zodpovědné cytokiny. Jsou to molekuly, kterými buňky imunitního systému komunikují mezi sebou a s nervovou a hormonální soustavou. Cytokiny vyplaví buňky imunitního systému, když onemocníme. Kvůli některým z nich nás například rozbolí svaly, dostaneme teplotu, jsme unavení, nezvedneme se z postele. Naše tělo nám tím dává najevo – lež a leč se, máme chřipku!
Po očkování se naše tělo seznamuje s novým antigenem, aktivuje se imunitní systém a také dochází k vyplavení cytokinů. Vyplavují se ale v menší míře a po kratší dobu, než při samotném onemocnění – k rozvoji nemoci totiž vůbec nedochází, v těle není přítomen živý patogen. Ale právě cytokiny jsou zodpovědné za rozvinutí fyziologických reakcí. Nejsou nijak závažné a značí, že se imunitní systém aktivoval a buduje imunitu. Svým způsobem je to tedy dobrá zpráva! Tyto příznaky se dají tlumit léky, jako je paracetamol (ve správné dávce!), a odpočinkem.
Může se stát něco jiného?
Ve velmi vzácných případech se může stát, že se objeví vážnější nežádoucí účinky. Hlášeny jsou v případě MMR například febrilní křeče u dětí, otoky příušní žlázy, dlouhotrvající bolesti kloubů, meningitida či velmi vzácné postižení centrální nervové soustavy. Nežádoucí reakce na očkování jsou také alergické reakce, z toho nejvážnější je anafylaktický šok.
Očkování je lepší volba než prodělání nemoci
Co ve skutečnosti znamená, že vedlejší účinky jsou vzácné? Mimo jiné to, že rozhodnutí neočkovat je větší riziko. Dáme si příklad!
Jeden člověk z tisíce, který prodělá spalničky skončí se zánětem mozku. U MMR vakcíny, která kromě spalniček chrání i proti dalším dvěma nemocem, byly velmi vzácně hlášeny také případy encefalitidy. Riziko je zde ale podstatně menší – u jednoho z deseti milionů (10 000 000).
Jednou z častých reakcí na MMR vakcínu je vyrážka. To se objevuje u jednoho z 20 dětí. U nemocných se stejně často vyskytuje mnohem závažnější spalničkový zápal plic, proti kterému MMR vakcína chrání.
VANĚK, Lukáš. Reakce organismu na očkování aneb Vše je v pořádku. HÁJKOVÁ, Karolína, editor. In: Medici PRO Očkování. [online]. 2020. Dostupné z: https://www.mediciproockovani.cz/ockovani-reakce-organismu.
