Warning: Use of undefined constant SKAUTISINTEGRATION_URL - assumed 'SKAUTISINTEGRATION_URL' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /data/b/7/b7b6d8cb-51b6-42b2-9cd8-971ac1b63ba6/mediciproockovani.cz/web/wp-content/plugins/skaut-fio-bank-transactions/src/Frontend/Shortcode.php on line 110
Příspěvky ze sítí – červenec 2021 - Medici PRO Očkování | MPO

Medici PRO Očkování

Příspěvky ze sítí – červenec 2021

Pravidelně pro vás připravujeme příspěvky na sociální sítě. Protože je škoda, aby jen tak zapadly, každý měsíc můžete u nás na webu najít shrnující článek, ve kterém si je připomeneme.

Imunita po očkování mRNA vakcínami

V nedávném čísle časopisu Nature vyšel velice zajímavý článek, který se týká dlouhotrvajícího trvání imunity proti covidu-19 po očkování mRNA vakcínami. Jsou jimi vakcíny od společností Pfizer nebo Moderna.

Ačkoliv byly zatím testovány vzorky z lymfatických uzlin malého vzorku (14 lidí naočkovaných vakcínou Pfizer), výsledky jsou velice slibné. U každého naočkovaného dvěma dávkami byly nalezeny paměťové B lymfocyty. Tyto paměťové B lymfocyty – bílé krvinky aktivně se podílející na funkci imunitního systému – se v těle (bohužel) nenachází po každém druhu očkování (i proti jiným nemocem). Pro spolehlivou ochranu je potom třeba přeočkování. Studie zjednodušeně říká:

  1. mRNA vakcíny stimulují extrémně silnou imunitní reakci. Tato reakce je silnější než po prodělání nemoci nebo po očkování jiným druhem vakcíny.
  2. Toto zjištění vědce utvrzuje v tom, že lidé očkovaní mRNA vakcínami nebudou pravděpodobně potřebovat přeočkování. Platit to ale bude pouze tehdy, když se ve slušném čase stihne naočkovat dostatečně velká část populace. Jestli ne, před mutacemi viru by už ochrana nebyla tak spolehlivá. 
  3. Lidé, kteří prodělali onemocnění covid-19 a po uplynutí dostatečné lhůty se nechali naočkovat mRNA vakcínu, pravděpodobně nebudou přeočkování potřebovat. Tato „hybridní“ imunita totiž nejspíš poslouží jako dostatečná ochrana i proti novým mutacím. 
  4. Přeočkování po očkování mRNA vakcínou bude asi třeba jen v případě, že je daný člověk velice starý, má nějakou poruchu imunity nebo do rizikové skupiny patří z jiného důvodu.

Tyto výsledky jsou opravdu pozitivní a doufáme, že se potvrdí i při testování širšího vzorku naočkovaných.

Jak fungují spike proteiny?

Poslední dobou se objevuje nová vlna dezinformací, například co se týče spike proteinů – podle těchto mylných informací vakcíny obsahují nebezpečný spike protein, který cestuje po celém těle a škodí. 

Jaká je ale pravda? Spike protein je součástí obalu viru. Pomocí této jeho části je schopen přisednout na lidskou buňku, proniknout do ní a spustit tak kaskádu vedoucí ke vzniku onemocnění. Pokud by se naše tělo umělo bránit proti těmto spike proteinům, virus by se neměl kde přichytit a onemocnění by u daného jedince neproběhlo. 

A přesně takto funguje očkování. MRNA vakcíny obsahují návod na tvorbu spike proteinu, který sám o sobě není v této podobě pro člověka nebezpečný, avšak stimuluje naši imunitu. Ta se proti této částici „vycvičí“, a tak když se setkáme s opravdovým spike proteinem na povrchu koronaviru, je naše imunita již připravena zasáhnout a zabrání vzniku choroby. Takže ano – spike protein je v našem těle po očkování dočasně přítomen, ale je zcela neškodný a není schopen způsobit onemocnění covid-19. 

Přístup ke covidu-19

Singapur představil novou strategii, jak se vypořádat s infekcí covid-19: „Musíme se naučit žít s covidem jako s chřipkou“. Podobný přístup plánuje i Británie. Británii se dlouhodobě daří chránit ohrožené skupiny obyvatel před chřipkou díky vysoké proočkovanosti. Ta se pohybuje kolem 75 % z populace. Singapur si vedl během pandemie velmi dobře nicméně za cenu striktních omezení a velkých ekonomických ztrát. Infekce zřejmě jen tak nezmizí, a proto se tento městský stát rozhodl přijít s novým přístupem. 

Hlavními body nové strategie je prevence, osobní zodpovědnost, dodržování správné hygieny a očkování. „Vakcíny jsou vysoce efektivní nástroj, který slouží k prevenci onemocnění i přenosu infekce. I přesto, že by člověk onemocněl, dokáže ho vakcína ochránit před vážným průběhem covid-19“ vyjádřilo se ministerstvo.

V Singapuru už 2/3 obyvatel dostalo alespoň jednu dávku vakcíny a plán je mít 60 % lidí kompletně naočkováno během srpna. Právě díky vysoké proočkovanosti si může stát dovolit uvažovat o změně přístupu k pandemií. Z tohoto plánu vyplývá, že obě země očkování důvěřují. Abychom i my mohli uvažovat o změně přístupu ke covid-19, prosíme všechny, aby s očkováním neotáleli a zaregistrovali se co nejdříve.

Jak funguje očkování?

Jak vlastně funguje očkování? Základní princip není tak složitý a názorně ho můžete vidět na tomto videu. Naše tělo se díky očkování naučí rozpoznat patogen (například virus či bakterii), proti kterému potom může efektivně bojovat, když se s ním později opravdu setká. Náš imunitní systém pak dokáže daný patogen zničit, aniž by musela propuknout nemoc.

Toto názorné video koluje po internetu v různých jazykových mutacích a my jsme se ho rozhodli přeložit do češtiny. Původní zdroj naleznete zde.

Hexavakcína

Hexavakcína představuje kombinovanou očkovací látku, která chrání proti 6 závažným infekčním chorobám – záškrtu, tetanu, černému kašli, hepatitidě B a dětské obrně a nemocem způsobeným bakterií hemofilus influenzae typ B. Tato kombinovaná vakcína je naprosto bezpečná a nepředstavuje žádné vyšší riziko pro dětský organismus. 

Její zavedení v roce 2007 výrazně ulehčilo a zrychlilo proces povinného očkování dětí v České republice. Jedním z jejích velkých přínosů je právě snížení nutného počtu dávek, které musí děti absolvovat, konkrétně byly ušetřeni 3 vpichů a 4 dávek „na lžičce“. Od té doby se však došlo k dalším změnám a redukci počtu aplikovaných dávek.

Očkovací kalendář se průběžně vyvíjí na podkladě aktuálních vědeckých výzkumů, posouzení infekčních hrozeb a dostupnosti vakcín. Jeho snahou je maximální ochrana v rámci pokud možno co nejmenšího počtu nutných aplikací. Zatímco v roce 2001 bylo třeba 18 aplikací očkování, v roce 2007 po zavedení hexavakcíny to bylo jen 11 a dnes je potřeba pouhých 7 aplikací v rámci povinného očkovacího kalendáře.

Nepočítáme očkování proti lidským papilomavirům – HPV, které je sice součástí očkovacího kalendáře, nepatří však mezi povinné, ale doporučené očkování ve věku 13 –14 let, a to jak u dívek, tak chlapců.

V prvním trimestru dojde k potratu až u 15 % těhotenství

Českým internetem se šíří nová dezinformace, která vzbuzuje strach z očkování a využívá citlivého tématu. Jak poukázal Institut Moderní Výživy svým článkem, poslední dobou se šíří dezinformační video, které šíří strach a nepravé informace. Odkaz na tento článek sdílíme i s původním popiskem od Institutu.

Poslední týden se na českém a slovenském internetu šíří jako lavina hrubě nepravdivá informace, že vakcíny způsobují potrat u 82 % těhotných žen a tato tvrzení se opírají o studii s názvem „Preliminary findings of mRNA covid-19 vaccine safety in pregnant persons.“ (Shimabukuro, Tom T., et al., 2021). Tuto dezinformaci ve svém videu z 1. července tvrdil i dr. Bukovský a toto video má týden od vydání již neuvěřitelných 205 000 zhlédnutí na YouTube.

Upozornění: nejsme lékaři, epidemiologové ani virologové, ale odborníci na výživu a potraviny, a proto na této stránce nebudeme řešit očkování jako takové. Co ale umíme dobře, je číst a hlavně správně interpretovat vědecké studie, a proto bychom Vám v tomto krátkém článku chtěli ilustrovat, jak vznikají velmi hrubé dezinformace v reálném čase a jak se virálně a masivně šíří.

Jak vznikla informace o tom, že vakcíny způsobují potrat u 82 % těhotných žen? Dr. Bukovský (a mnoho dalších) na základě výše uvedené studie tvrdí, že počet žen očkovaných žen v prvním trimestru těhotenství bylo v této studii 127 a z nich 104 potratilo, a proto prý vakcíny způsobují potrat u 82 % těhotných žen.

Jak je to ve skutečnosti?

Každý si ve výše uvedené studii může v tabulce č. 3 jednoduše dohledat, že počet očkovaných žen v prvním trimestru těhotenství bylo ve skutečnosti 1224 (1132 s potvrzeným těhotenstvím v době očkování +92, které o těhotenství v době očkování ještě nevěděly) a počet potratů v prvním trimestru byl 96 (viz. tabulka č. 4). To znamená, že potrat byl zaznamenám u 7,8 % těhotných žen, které byly očkované v prvním trimestru. Nezdá se Vám 82 % a 7,8 % jako velmi podstatný rozdíl? Je to ve skutečnosti více než desetkrát méně! Někteří z Vás by si na tomto místě mohli samozřejmě říci, že i 7,8 % potratů u těhotných žen je samozřejmě tragédie. V tomto kontextu si ale musíme uvědomit 2 zásadní věci:

  • Přirozená míra potratovosti je nejvyšší v prvním trimestru těhotenství a i v dnešní době se pohybuje v rozmezí cca 10 – 15 %, a proto se 7,8 % potratů v prvním trimestru těhotenství u očkovaných žen v této studii nijak nevymyká počtu potratů u žen, které vakcínu nedostaly. Naopak, míra potratovosti očkovaných žen byla v této studii nižší, než je normál!
  • Design této studie neprokazuje kauzalitu mezi očkováním a potratem. Jinými slovy, to že u očkované ženy nastane bohužel potrat, automaticky neznamená, že je potrat způsobený vakcínou a nikoliv jinými faktory. Zároveň je potřeba zmínit, že ačkoliv tato studie nepřináší žádná znepokojivá data o bezpečnosti vakcín, stejně jako jiné studie má řadu limitací a její design by mohl být lepší (např. kontrolní skupina, širší vzorek populace apod.).

Závěr

Rádi bychom znovu zdůraznili, že zde vůbec nechceme řešit vakcíny jako takové. Chceme ale na tomto příkladu ilustrovat, že když se po internetu masivně šíří nějaká dezinformace, která se odkazuje na vědeckou studii a kterou ve svém videu na YouTube dokonce cituje i lékař, automaticky to neznamená, že je tato informace pravdivá. V tomto případě si stačilo správně přečíst studii v angličtině a správně si přečíst jednotlivé tabulky a správně vydělit dvě čísla. Nicméně míra potratovosti 7,8 % (při normálu 10 – 15 %) žádnou lavinu na internetu nestrhne, že? Bohužel někteří lidé si data raději „ohnou“, aby získali šokující informaci a tím pádem i obrovskou sledovanost.

Je pravda ta, že dr. Bukovský se po týdnu za své jednání na Facebooku včera omluvil.

Nicméně video, kde emotivně dr. Bukovský tvrdí: „ze 127 těhotných žen, které byly očkované v prvním trimestru, 104 žen přišlo o své budoucí dítě“ stále nesmazal a toto video má v době publikování tohoto článku už 205 000 zhlédnutí! Pokračovat v šíření takto hrubé dezinformace a šířit strach a paniku z úst lékaře v této složité době považujeme za vrcholně neetické a nemorální. Pod videem se to v tuto chvíli už ve velkém hemží konspiračními teoriemi o tom, že vakcíny jsou cíleným nástrojem k tomu, jak snížit světovou populaci, a pan doktor na to nijak nereaguje.

Na tomto příkladu tak můžeme bohužel v reálném čase vidět, že za vznik nějakého mýtu a dezinformace může třeba jen špatné přečtení tabulky (anebo účelová dezinterpretace s cílem získat sledovanost), a tato dezinformace se lavinově a virálně šíří po celém internetu, i když je zcela nepravdivá a každý si to může sám ověřit. A články, které tuto dezinformaci uvádějí na pravou míru anebo opožděná omluva, mají samozřejmě řádově nižší sledovanost než samotná šokující informace.

Bohužel to stejné se dnes a denně děje i v oblasti výživy, kdy řada šarlatánů využívá skutečnosti, že velká část lidí automaticky věří všemu, co se od odkazuje na vědeckou studii anebo co říká lékař. Šarlatáni totiž spoléhají na to, že naprostá většina lidí, kteří vidí šokující informaci, hned klikne na tlačítko „sdílet“ a nemají čas, dostatečnou úroveň angličtiny anebo odbornou kvalifikaci na to, aby si celou studii přečetli a správně interpretovali a tuto šokující informaci si sami ověřili. Nevěřte proto automaticky všemu, co vidíte na internetu, i když se nějaká šokující informace odkazuje na vědeckou studii anebo tuto dezinformaci tvrdí lékař.

PIMS u dětí

Možná jste v poslední době zaznamenali pojem „Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi u dětí“ neboli takzvaný PIMS. Obzvlášť se o něm mluví ve spojitosti s onemocněním covid-19. Tento syndrom se vyskytuje zhruba dva týdny po prodělání onemocnění covid-19, u dětí sledujeme horečky, křeče, vyrážku, otoky, bolesti břicha, krku, hlavy, ale také například postižení srdce, které může dítě dále negativně ovlivňovat po zbytek jeho života. Jen za rok 2020 bylo v zemích EU a Velké Británii hlášeno 230 případů toho syndromu. 

Tato komplikace onemocnění covid-19 je dalším důvodem rozhodnout se pro očkováni Vašeho dítěte. Je vhodné takto zmíněnému syndromu předcházet a minimalizovat tak riziko hospitalizace dítěte v nemocnici či vzniku závažnějších potíží. Touto problematikou se již v prosinci 2020 zabývala pediatrická klinika 2. lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice v Motole. Webinář je dostupný zde. 

Otázky z čekárny: Jak dlouho je očkování účinné?

Ptáte se, jak dlouho funguje očkování? Obecně můžeme říct, že délka ochrany se liší v závislosti na konkrétním onemocnění a vakcíně, kterou zvolíte vy nebo váš lékař. Imunita pak přetrvává po dobu let a někdy i po celý život. 

Nezapomínejte, že odolnost vůči dané nemoci nenastává ihned po očkování. Musíte počkat několik týdnů, než se na očkování můžete spolehnout. Zároveň ve většině případů je potřeba podat vakcínu několikrát, aby vakcína dostála své nejvyšší účinnosti. Většina typů očkování bude potřebovat minimálně jednou přeočkovat. Zeptejte se svého lékaře, kdy vás čeká další očkování.

Víte, že imunita získaná očkováním nechrání jen očkovanou osobu, ale i další lidi v komunitě, kteří si ho například nemohou ze zdravotních důvodů dovolit? Říkáme tomu kolektivní imunita. Ta funguje pouze v případě, že je proočkováno dostatečné množství lidí.

Proč by někdo tvořil a šířil dezinformace?

Občas se nás zeptáte proč by dezinformátoři vytvářeli a šířili dezinformace. Jedním z důvodů je finanční zisk. Krásně to ilustruje případ z dnešního dne, kdy se na internetu objevil přípravek, který má redukovat „negativní dopady” mRNA vakcín. Tento přípravek za více než 3000 korun vám ale moc nepomůže. Zdravý člověk totiž látky z těchto přípravků přijímá běžně v potravě. Pojďme se na ně podívat:

  • Zinek je důležitý především pro vlasy, nehty, pokožku a sliznice, vyskytuje se v běžné stravě především v luštěninách, celozrnných obilovinách, semínkách či oříšcích. 
  • Pokud hovoříme o kvercetinu, jedná se o antioxidant, který pomáhá například na alergické reakce nebo záněty. Určitě vám neublíží, ale nepatří mezi látky, které bychom běžně nezískali z potravy – například z cibule nebo jablek.
  • Díky jodizaci soli není deficit jódu častý. Jód můžeme naleznout i v rybách či mořských plodech. Podstatný je především pro správné fungování štítné žlázy. Silná dávka ovšem škodí a to především v těhotenství, může totiž u plodu vyvolat vrozené vady, jako jsou například rozštěpy. 
  • Látka pyrrolochinolin chinon je podstatná především jako stavební struktura buněčných organel s názvem mitochondrie, bez mitochondrií by buňky nemohly fungovat. Je zvláštní, že benefit této látky i mitochondrií tito dezinformátoři nepopírají narozdíl od naprosto základní molekuly mRNA. 
  • Uhlík C60 – může a nemusí pomáhat. Přestože některé výzkumy ukazují pozitivní vliv uhlíku C60 na stárnutí buněk, nebylo ale stále uděláno dostatek výzkumů, abychom mohli říct, že je tento uhlík po požití zdravotně nezávadný. 

Tento přípravek vás tedy od „negativních účinku vakcíny” neochrání, avšak ublížit může, především při zvýšené konzumaci. Podle slov prodejce má produkt tělo očisťovat mimo jiné od nanobotů z vakcín. Vzhledem k tomu, že ve vakcínách žádní miniaturní roboti nejsou, tak vám proti nim nemůže přípravek pomoci. Navíc v popisku produktu zmíněná studie hovořící o účinnosti daného produktu proti mRNA neexistuje.

Účinnost vakcín proti mutaci delta

Jak jsou na tom vakcíny proti covidu-19 v boji s delta mutací covid-19? Více než dobře! V porovnání s alpha variantou je sice o něco větší riziko, že se novou mutací nakazíte, ale na druhou stranu jsou vakcíny u dosavadních mutací stejně účinné proti potenciální hospitalizaci.

Tento fakt nám potvrzují i data z Ruska a Velké Británie: v Rusku, kde je 17% proočkovanost, přišel prudký nárůst úmrtí na covid-19, zatímco v Británii, kde je proočkovanost 67 % byl pouze minimální nárůst úmrtí (0,085 %), tedy dvacetkrát menší než byla na počátku epidemie.

První studie na reálnou účinnost očkování dvěmi dávkami proti delta variantě proběhla ve Spojenému království v květnu.🇬🇧 Ta říká, že dvě dávky vakcíny Pfizer/BioNTech chrání před symptomatickou nákazou mutací delta z 87 %. Později byla účinnost snížena na 79 %. Kanadští vědci uvedli, že dvě dávky chrání před nákazou delta mutací z 88 % (proti alpha mutaci z 89 %). Naopak studie, kterou udělalo izraelské ministerstvo zahraničí naznačuje, že vakcína Pfizer/BioNTech chrání před symptomatickou nákazou pouze z 64 %.Je nutné zdůraznit, že čísla se liší protože se nejedná o klasické klinické testy „v laboratoři”, ve kterých mohou vědci kontrolovat konkrétní jedince s vakcínou a ty s placebem.

Když se spustí očkovací kampaň a začne se očkovat celá populace, vědci některá data od ošetřujících lékařů nedostanou a je pak těžké vyhodnotit data na procento přesně. Rozdíly v procentech jsou tak způsobeny spíše rozdílnou metodologií výzkumu. Jak poznamenala Natálie Deanová, věnující se biostatice na Emoryho univerzitě v Atlantě, výsledky izraelské studie mohly být zkresleny relativně malým rozsahem epidemie v Izraeli. Jinými slovy, v Izraeli je moc málo lidí, kteří se nakazili delta variantou, a tak se čísla mohou zkreslit. Nezapomínejte, že Izrael přijal a rozšířil očkování na velkou část populace jako první stát na světě. 

Ze všech dat ale vychází, že vakcíny chrání proti hospitalizaci a těžšímu průběhu onemocnění i v případě delta mutace. To je důležité. Proto je nutné pokračovat v očkování, aby byla proočkovanost populace co největší.

Klíšťata

Víte, že klíšťata nepřenáší jen klíšťovou encefalitidu, ale i lymeskou boreliózu? Toto onemocnění je pojmenováno podle městečka Old Lyme, ve kterém bylo poprvé popsáno několik případů této nemoci. Onemocnění může způsobit problémy nervového a kardiovaskulárního systému a není radno ho podceňovat. 

Lymeskou boreliózu způsobují bakterie přenášené klíšťaty. U nás je nakažené přibližně každé páté klíšte, to ale neznamená, že pokaždé, když se na nás klíště přisaje, onemocníme boreliózou. Je to z toho důvodu, že borelie žije v trávicím traktu klíštěte a trvá minimálně 24 hodin, než se dostane do těla člověka 

V posledních letech se do vývoje vakcíny proti této nemoci pustily 2 firmy, a i když jsou zatím ve fázi testování, výsledky ukazují, že nové vakcíny budou vyžadovat menší počet přeočkování a taky budou účinné i proti boreliím po celém světě. Držíme palce, aby výzkum proběhl v pořádku. Do té doby se před cestou do lesa nebo parku nezapomínejte chránit repelentem a vhodným oblečením.

Odmítání očkování

Odmítání očkování z důvodu nízkého věku, zdraví a nezájmu o rizikové skupiny pomáhá viru v mutování. Důležitým argumentem pro očkování mladých a zdravých lidí je omezení rizika vzniku nových mutací viru. Mutace jsou změny genetické informace viru. Čím víc se virus množí, tím větší je riziko této změny. Mutace mohou viru pomoci rychle infikovat více lidí, měnit průběh onemocnění, nebo snížit účinek vakcín. 

Viry se mimo těla svých hostitelů, kterými jsme například my lidé, nejsou schopny množit, a tudíž ani mutovat. Čím déle tedy potrvá proočkování dostatečného množství lidí, tím více času bude mít virus se změnit. Navíc mutace viru mohou vést k tomu, že jej nepozná ani imunitní systém vycvičený vakcínou. Jinými slovy: na nové mutace nemusí dosavadní vakcíny fungovat.

Pokud budeme mít smůlu, může vzniknout nová, nebezpečnější varianta viru, která může potrápit i mladé a zdravé jedince mnohem více než ty dosavadní. Nemluvě o těch skupinách lidí v našem okolí, které potrápily i dosavadní mutace. Argument o zdraví, mladí a odpovědnosti každého jen za sebe proto neplatí: i mladý člověk s mírným průběhem, může být při infekci zdrojem nové mutace, která ohrozí společnost. Právě proto je důležité očkování napříč věkovým spektrem.

Otázky z čekárny: Co by měl rodič vědět, než nechá dítě očkovat?

Očkování je účinnou prevencí onemocnění. Snižuje jeho závažnost, nutnost užívání antibiotik, úmrtnost a zamezuje šíření nemoci. A chránit může ještě před narozením. Pokud se naočkuje budoucí maminka, vyhne se riziku přenosu nemocí jako je černý kašel, záškrt nebo tetanus na miminko.

V očkovacím kalendáři zjistíte, kdy se podává jaké očkování. Dělí se na povinné (například MMR a Hexavakcína) a nepovinné (které se však doporučují). Nepodceňujte nepovinné očkování. Pro dětské tělo to není nadbytečná zátěž. Dítě se naopak v budoucnu vyhne nemocem jako jsou například chřipka, klíšťová encefalitida, některé druhy rakoviny způsobené HPV nebo pneumokoková infekce. Navíc pojišťovny i na většinu nepovinných očkování přispívají.

Proč očkování není na děti příliš silné?

Jejich imunitní systém se již od narození setkává s miliony antigenů. Aktuálně je jich v očkováních jen asi 140. Pokud bychom aplikovali všechny vakcíny v jeden den, stále by se zaměstnalo jen 0,1 % imunitního systému dítěte.

Vedlejších účinků jako zarudnutí, bolest či otok v místě vpichu, únava nebo zvýšená teplota se nemusíte bát. Jsou to přirozené projevy, které ukazují, že imunitní systém na látku zareagoval a pracuje tak, jak má. Běžný je i průběh očkování bez reakce – neznamená to, že vakcína nefunguje.

Před očkování byste měli sledovat zdravotní stav dítěte, a to alespoň tři dny. Svému lékaři sdělte horečku i zvýšenou teplotu. Potíže jako je kašel, rýma, únava a průjem pro očkování většinou nejsou překážkou. Zeptejte se lékaře. Důležité je informovat lékaře o alergiích, které se u dítěte projevily. Pomůže to určit správnou vakcínu, která neobsahuje daný alergen. Dále mu řekněte o lécích, které dítě užívá, zda mělo reakci na předchozí očkování nebo zda někdo z jeho okolí nebyl nemocný.

30 minut po očkování zůstaňte v čekárně, aby se okamžitě zabezpečila případná alergická reakce. Po očkování omezte psychickou i fyzickou námahu a stresové situace. Reakce jako zarudnutí, otok nebo bolest nechte odeznít. Celkové reakce jako horečka, změna chování, pláč nebo křeče hlaste svému lékaři. Dejte na radu ošetřujícího lékaře, je to odborník.

Účinnost vakcín proti covid-19

Vakcíny zachraňují životy. A nejen to! Podle dat z vícero zemí vyplývá, že vakcínám proti covid-19 se nejen daří zabraňovat tisícům zbytečných úmrtí, ale také, že si dobře vedou při snižování počtu hospitalizací a šíření infekce mezi lidmi.

Čísla z USA ukazují, že z pandemie se stává pandemie nenaočkovaných. Podle analýzy Agentury AP z května bylo z 107 tisíc hospitalizací plně naočkovaných lidí jen 1200, tedy 1,1 %. Z 18 tisíc úmrtí bylo plně naočkovaných jen 0,8 %. Podobné čísla dokládá i americké Centrum pro kontrolu a prevenci chorob (CDC) a americký Úřad pro veřejné zdraví, podle kterého až 99,5 % úmrtí na covid připadá na neočkované. Ze studie Commonwealth Fund navíc vyplývá, že vakcíny doposud v USA zachránily přibližně 279 000 lidí a pomohly odvrátit až 1,25 milionů hospitalizací.

Podobná čísla dokládá i studie britského Úřadu pro veřejné zdraví a Univerzity Cambridge, která uvádí, že díky vakcinaci se předešlo až 37 tisíc úmrtím. Poměr úmrtí na počet případů poklesl z původních 1:50 během zimní vlny na 1:750. To znamená, že dříve umíral jeden člověk z 50 nakažených, nyní je to jeden člověk že 750 nakažených. Vakcinace navíc také odvrátila přes 46 000 tisíc hospitalizací a 11 až 12 milionů nakažení.

Poslední data nám rovněž ukazují, že vakcíny jsou také účinné při zpomalování šíření infekce. Při podání dvou dávek vakcín od společnosti Pfizer i Astra Zeneca se účinnost proti infekci odhaduje na 65 až 90 %. Vakcíny jsou tedy účinné i při prevenci přenosu – neinfikovaní lidé nákazu dál nešíří. Ze všech dostupných dat tedy vyplývá, že vakcíny efektivně chrání před smrtí, hospitalizací a také snižují přenos viru. Očkovaní je proto nejlepší cesta, jak pandemii společně zvládnut. 

Data z infografiky vychází z různých zdrojů, ty z USA jsou z analýz jednak agentury AP a analýzy CNN Health, která vychází z veřejně dostupných zdrojů uvedených na CDC či John Hopkins University (viz zdroje níže). Samotné CDC žádná tvrdá data k reinfekci u očkovaných neposkytuje, neb ne všechny státy tyto infekce sledují. Jedná se tedy o analýzy, které ilustrují situaci v USA, na studie, které nám poskytnou lepší vhled do situace, si budeme muset počkat.

Zdroje:

Co děláme? Proč to děláme? Kdo jsme?

Náš projekt vznikl už před více než dvěma lety. Proč? Protože dezinformace, zastřašování a podkopávání důvěry v odborníky nejsou nic, co by vzniklo s pandemií covid-19. Už před pandemií existovala malá skupina lidí, která očkování odmítala. I to stačilo k poklesu proočkovanosti – především u dětí. Došlo k návratu nemocí jako spalničky, černý kašel a dalších do České republiky. Kromě vážných celoživotních dopadů se začaly objevovat i případy úmrtí.

A tak vznikl náš projekt. Začali jsme přednášet na školách a ve firmách o vakcinaci a pak vytvářet sociální sítě. Následovaly webové stránky s články a očkovacím kalendářem. Začali jsme učit lékaře základy efektivní komunikace a v minulém měsíci jsme vydali svou první publikaci.

Projekt Medici PRO Očkování funguje ve spolupráci mediků z 2. lékařské fakulty a studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Naši práci diskutujeme s odbornými garanty a dalšími odborníky z oblasti. Projekt funguje jako dobrovolnická činnost, kterou jako studenti děláme po přednáškách, zkouškách, praxích a práci. A nově jsme zapsaným spolkem! 

Černý kašel nezmizel!

Spolu s klesající proočkovaností v západním světě se vrací nemoci, kterým lze zabránit očkováním. Tuto způsobuje bakterie Bordetella pertussis, původce černého kašle. Nemoc je roznášena kapénkově, rezervoárem je pouze člověk.

Na videu zveřejněném Mayo Clinic vidíme holčičku s typickým průběhem – po příznacích připomínajících běžné nachlazení příchází stadium, kdy se dítě dusí při namáhavém kašli. Při namáhavém nádechu vydává zvuk podobný kokrhání, v angličtině se mu také říká „whooping cough“. 

Kašel může být někdy tak závažný, že dochází ke zlomeninám žeber, dítě může zvracet, může dojít i k protržení poplicnice a následnému pneumothoraxu. Zvláště nebezpečný je pro kojence.

Jak se nechat očkovat

V ČR je očkování proti pertussovému toxinu součástí hexavakcíny, měli by ji tedy dostat všechny děti. Jeden z důvodů klesající proočkovanosti je ale právě odmítaní očkování ze strany rodičů. 

Přeočkovat se v dospělosti lze například Tdap vakcínou, která kromě černého kašle obsahuje ještě antigeny tetanu a záškrtu.

Očkování je doporučeno těhotným ženám ve III. trimestru. Díky prostupu protilátek přes placentu se poté narodí dítě chráněné do té doby, než samo dostane vakcínu v hexavakcíně. Právě v období od porodu do vakcinace je pro kojence kritickým obdobím, kdy mohou být černým kašlem nakaženy.

Vakcíny vs. zdravotní péče

Určitě jste už během pandemie slyšeli tvrzení, že se na očkování proti covid-19 dobře vydělává, a proto je tak podporované. Zkuste se na to ale podívat z pohledu kdyby očkování neexistovalo 

Cena za jednu dávku vakcíny se v Čechách pohybuje od 55 korun (AstraZeneca) do 470 korun (Moderna). Proto se náklady na očkování pacienta vyšplhají maximálně na 1 000 korun. Samozřejmě se mohou objevit další výdaje pokud dojde k nějakému závažnějšímu vedlejšímu účinky (ty ale nastávají mnohem méně často než po prodělání covid-19).

Tyto náklady se ale nedají porovnat s těmi, které jsou vynaloženy na hospitalizované pacienty. Nejvíce „stojí” právě hospitalizovaní pacienty, tedy ti s těžkým průběhem. Před těžkým průběhem a hospitalizací nás téměř na 100 % chrání vakcinace.

V minulém roce byl příplatek za pacienta hospitalizovaného na JIP s plicní ventilací 59 064 korun za den a 2 331 korun za pacienta na standardním lůžku. V roce 2021 byla kompenzační úhrada na standardní lůžko zrušena a v případe lůžka na JIP s plicní ventilací snížena na 39 967 korun za den. To znamená, že týdenní pobyt pacienta na JIP s plicní ventilací se může vyšplhat až na víc než 430 000 korun.

Mírný průběh také ale není zadarmo, už nyní jsou zřejmé dlouhodobé dopady na zdraví po mírném průběhu, které „také něco stojí”, ale náklady na jejich léčbu jsou pořád nižší oproti hospitalizacím s těžkým průběhem. Z těchto čísel plyne tedy to, že očkování je pro farmaceutické firmy a zdravotní pojišťovny tou méně výnosnou možností, a pro pacienty tou nejvýhodnejší co se týče jejich zdraví. 

Zdroje:

  • Vyhláška č. 242/2021 Sb. – Vyhláška o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2021
  • Vyhláška č. 305/2020 Sb. – Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2020
  • Vaníčková, K., 2021. Ceny vakcín stát tají, prozradily je smlouvy. Rozdíly jsou obrovské. iDNES.cz [online]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/…/cena-za-vakciny-cesko-zaplatilo… (+ jednotlivé smlouvy)
  • Smatana, Ľ., 2021. Platby za covidové pacienty vylepšily rozpočty nemocnic. Ministerstvo ale úhrady od letoška snížilo. iROZHLAS [online]. Dostupné z: irozhlas.cz/zpravy-domov/koronavirus-rozpocet-nemocnice-ministerstvo-zdravotnictvi_2102170709pj

Bill Gates a dezinformace

O Billu Gatesovi se často mluví ve souvislosti s vakcínami. Hodně často je zmiňován na dezinformačních webech, i osočován na sociálních médiích. Zmínky se znásobily v souvislosti s pandemií covid-19 a vakcínami proti této nemoci. Bill Gates je veřejně známou osobností, která dlouhodobě podporuje oblast zdravotnictví včetně vývoje vakcín. Není se proto čemu divit, že často hovoří v médiích.

Stává se ale, že jsou jeho (místy kontroverzní) slova často vytrhávána z kontextunebo jsou dezinterpretována. Tím se vytváří prostor pro vznik dezinformací a konspiračních teorií, které z velké části nedávají smysl. Jak přesně ke vzniku konkrétních dezinformací došlo? Proč je činnost Billa Gatese a jeho neziskové organizace na poli vakcín tak kontroverzní? To všechno se dozvíte v našem článku.