Pravidelně pro vás připravujeme příspěvky na sociální sítě. Protože je škoda, aby jen tak zapadly, každý měsíc můžete u nás na webu najít shrnující článek, ve kterém si je připomeneme.
Vybrané milníky v očkování
Očkování je považováno za jeden z nejvýznamnějších pokroků v moderní medicíně, který přispěl nejen k vymýcení některých chorob, ale také k výraznému snížení pozdějších komplikací. Proto bychom rádi dnešní příspěvek věnovali důležitým událostem a milníkům v historii očkování.
- 1798 – očkování proti pravým neštovicím
- 1919 – povinnost očkování proti pravým neštovicím v Československu
- 1924 – poslední případ pravých neštovic na území Československa
- 1926 – vakcína proti záškrtu
- 1938 – očkování proti tetanu
- 1946 – zavedení povinného očkování proti záškrtu v ČSR
- 1954 – první inaktivovaná vakcína proti dětské obrně
- 1956 – povinné očkování proti tetanu v ČSR
- 1960 – vymýcení dětské obrny v ČSR
- 1991 – první vakcína proti virové hepatitidě typu A
- 2006 – první HPV vakcína
- 2020 – první vakcína proti covidu-19
Více informací se můžete dozvědět v brožure Ministerstva zdravotnictví.
Očkování během nachlazení
Máte rýmu nebo kašel? A můžete se očkovat? Doporučujeme tento stav konzultovat s ošetřujícím lékařem, který celkově zhodnotí zdravotní stav dítěte a může učinit rozhodnutí o odložení očkování. Pro bližší informace o důvodech pro odložení vakcinace doporučujeme článek na našem webu o kontraindikacích očkování.
Všude samá chřipka
Chřipka, je virové onemocnění způsobené virem Influenzy A. Příznaky chřipky jsou velmi nespecifické, patří mezi ně horečka, zimnice, bolest hlavy, svalů a kloubů. Později se rozvinou příznaky infekce dýchacích cest. Toto celé trvá přibližně 7 – 10 dní. Lidé se ale chřipky tolik nebojí, ačkoliv může mít u starších pacientů s přidruženými onemocněními velmi vážný průběh i úmrtí.
Proč je ale chřipky letos tolik? V uplynulých 2 letech se počet nakažených chřipkou snížil kvůli koronavirovým opatřením, kdy se populace dostatečně nepromořila.
Proti chřipce se u nás nechávají očkovat jen jednotky procent obyvatelstva, ideální by ale byla proočkovanost okolo 20 – 30 %.
Nechat se očkovat je výhodné v jakémkoliv věku, a to z důvodu omezení šíření onemocnění, omezení finančních ztrát i ochrany vlastního zdraví. U starších osob očkování zabrání závažnému průběhu. U mladých lidí očkování zabrání onemocnění, se kterým se pojí mnohdy i dva týdny v posteli, kdy nemohou pracovat nebo jet na hory a rizika navázání dalších onemocnění.
Mohou děti po očkování do školy či školky?
Návrat dítěte po očkování do školského prostředí je na zvážení rodiče. Bezprostředně po očkování setrvává dítě v čekárně a hlídají se bezprostřední reakce na očkování.
Do školy či školky dítě může i rovnou od doktora, avšak některé nežádoucí účinky, jako například bolest v místě vpichu či horečku, bude dítě zvládat lépe v pohodlí domova.
Během pandemie klesl počet screeningových vyšetření
Screeningy zhoubných nádorů jsou vyšetření umožňují včasné odhalení nádorového onemocnění v době, kdy ještě nejsou přítomny klinické příznaky. Screeningová vyšetření jsou v ČR pro cílové skupiny plně hrazená zdravotní pojišťovnou, ale přesto z recentní studie vyplývá, že se vyšetření neúčastní dostatek lidí a mohou tak na onemocnění přijít pozdě
Proč tomu tak je? Studie se zabývala příčinami neúčasti na screeningových vyšetřeních. Ukázalo se, že roli hrála i epidemie Covid-19, během které počet celkových vyšetření klesl o 15 %. Pandemiím i epidemiím je proto dobré přecházet a to za pomoci prevence a vyhýbání se onemocnění včetně využívání očkování.
Epidemie respiračních infekcí v Česku
Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že počet nemocných vzrostl na 2342 na 100 tisíc obyvatel, což představuje nárůst o 33,6 % za poslední týden. Mezi viry šířící se v populaci patří především virus chřipky, RS virus a SARS-CoV-2.
RS virus je nebezpečný především pro děti, u kterých může způsobit bronchiolitidu, tedy zánět malých průdušek, který může vyústit až v život ohrožující syndrom respirační tísně. Nejzranitelnější skupinou jsou kojenci, je třeba být ale na pozoru i u starších dětí. Typické příznaky zahrnují od zánětu horních cest dýchacích po dušnost, kašel, promodrávání až vážné dechové obtíže, a to například v spánku nebo při krmení. Proti RS viru zatím není očkování, proti chřipce ovšem ano.
Stejně jako u onemocnění covid-19 platí i pro ostatní respirační infekce zásady hygieny rukou, desinfekce, vyhýbání se místům s velkým počtem lidí a ochrana dýchacích cest. Především pro ohrožené skupiny je zde ale možnost očkování proti chřipce, které je u nás dlouhodobě podceňované, ale může zachraňovat životy!
Klíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida je infekce nervového systému vyvolaná komplexem virů klíšťové encefalitidy. K nákaze dochází nejčastěji od dubna do října, a to konkrétně slinami během přisátí infikovaného klíštěte.
Onemocnění probíhá typicky ve dvou fázích: fáze chřipkových příznaků (nespecifické projevy) následovaná obdobím, kdy můžeme pozorovat různé formy infekce nervového systému (encefalitida, meningoencefalitida).
Léčba je v současné době pouze symptomatická a až každý čtvrtý nemocný může mít trvalé následky v podobě poruch nervového systému, bolestí hlavy a různě vážných paréz končetin.
Prevence je možná formou inaktivované vakcíny, která není povinná, ale je doporučována především starším lidem a osobám žijícím v oblastech s vyšším výskytem klíšťat. Od roku 2022 je dokonce očkování hrazené pojišťovnami všem pacientům starším 50 let. Myslete na očkování, ať jste na sezónu připraveni.
Více se dočtete v našem novém článku o klíšťové encefalitide.
