Chřipka je respirační virové onemocnění, kterým v ČR ročně onemocní asi 10 % lidí. Její průběh může být mírný, ale i velmi závažný, někdy může končit i smrtí. Těžký průběh hrozí především malým dětem, těhotným, seniorům a lidem z rizikových skupin. I jinak naprosto zdravé jedince však chřipka dokáže pěkně potrápit. Nejspolehlivější prevencí proti chřipce je očkování.
Vývoj vakcín proti chřipce
Virus chřipky je zákeřný především tím, že poměrně často mutuje. Vznikají tak nové varianty, na které imunitní systém nemusí být připraven, i když se třeba již v minulosti s chřipkou setkal. Aby se tedy bylo možné proti chřipce účinně chránit, je potřeba vytvářet každý rok novou vakcínu. Zájemci se poté musí nechat přeočkovat vždy před začátkem chřipkové sezóny, která u nás vrcholí v období od ledna do března.
Sezónní vakcína proti chřipce je vždy navržena tak, aby chránila proti třem nebo čtyřem kmenům chřipkového viru. Proto o vakcíně říkáme, že je trivaletní, respektive tetravalentní. Výběr těchto čtyř chřipkových virů je velmi složitý, cílem je určit takové, které budou pravděpodobně převládat v příští chřipkové sezóně. Stává se tedy, že v některých letech je očkování účinnější než v jiných, to se dá ale vždy hodnotit až po konci chřipkové sezóny.
Proces výběru virů do vakcíny probíhá celoročně. Je založen na sběru dat z více než 144 chřipkových center po celém světě. Tyto centra testují vzorky od nakažených pacientů, zkoumají, jak moc se jednotlivé varianty šíří, a také vyhodnocují, jak efektivní byla chřipková vakcína uplynulou sezónu. Odtud se výsledky výzkumu chřipky posílají do pracovišť Světové zdravotnické organizace (WHO). WHO poté vydá výrobcům vakcín doporučení o složení příští chřipkové vakcíny. Pravidlem bývá, že vakcíny obsahují tři nebo čtyři chřipkové kmeny, které se vyskytují nejčastěji na jižní polokouli.
Typy vakcín
Vakcíny proti chřipce je možné rozdělit do skupin podle více kritérií. Úplně základním rozdělením chřipkových vakcín je fakt, jestli jsou virové částice ve vakcíně usmrcené nebo živé, ale oslabené.
Prvnímu typu vakcíny říkáme inaktivovaná. Virus v ní obsažený je již mrtvý a nemůže tedy sám o sobě člověku nijak ublížit. Přesto ho však rozpozná náš imunitní systém a vytvoří si na něj protilátky. Když se organismus následně setká s aktivním virem, dokáže se rychle a efektivně bránit. Tento typ vakcín se používá nejčastěji.
Druhým typem vakcín jsou tzv. živé atenuované. V nich se nachází živý virus, který je ale natolik oslabený, že nám nemůže ublížit. Na tomto principu fungují například nazální vakcíny.
Za další kritéria dělení můžeme považovat metodu aplikace vakcíny. Klasická je injekční aplikace, alternativou je aplikace prostřednictvím nosního spreje. Takovým vakcínám říkáme nazální.
Vakcinace proti chřipce v době pandemie
Poslední dobou se hodně diskutuje o tom, jak bude probíhat vývoj vakcíny proti chřipce na letošní sezonu. V minulém roce se totiž chřipka vyskytovala výrazně méně než v předchozích letech. Důvodem bylo nošení respirátorů či roušek, rušení hromadných akcí a jiné pandemické omezení. Virus chřipky mezi námi tedy byl, ale protože je jeho infekčnost nižší než viru způsobujícího COVID-19, počet chřipkou nakažených osob značně poklesl.
Výroba letošní vakcíny ale nebude minulou sezónou nijak zvlášť poznamenaná. I když se virus chřipky vyskytoval méně, jeho cirkulující kmeny byly dobře zmapovány a prozkoumány. Tvorba chřipkové vakcíny tedy proběhne jako každý jiný rok.
Je důležité zmínit, že neshoda mezi formami chřipky ve vakcíně a formami skutečně cirkulujícími je vždy možná. Právě díky rychlé mutaci se musí s danou odchylkou počítat každý rok a ani tato sezóna nebude výjimkou. Obavy, že by letošní vakcína byla méně účinná, tedy nejsou na místě.
Očkujte se, chráníte tím sebe i vaše okolí před nepříjemným onemocněním, které může mít pro někoho i fatální následky.
VNUKOVÁ, Katarína, BERÁNEK, Tomáš. Specifika vakcinace proti chřipce. NYČOVÁ, Aneta, HÁJKOVÁ, Karolína, editor. In: Medici PRO Očkování. [online]. 2021. Dostupné z: https://www.mediciproockovani.cz/specifika-vakcinace-proti-chripce.
Zdroje:
