Bakterie Haemophilus influenzae typ b je původcem řady onemocnění postihující především děti předškolního věku. Některá z nich mohou vést i ke smrti. Očkováním se jim dá předejít.
Přenos a průběh
Bakterie se šíří ve formě kapének – kýcháním a prskáním – stejně jako třeba chřipka. U části osob nedojde k propuknutí infekce, stanou se ale přenašeči bakterie. Mohou tak nechtěně nakazit další osoby, které už nemusí mít bezpříznakový průběh. Formy infekcí jsou pak různé. Vstup do organismu je přes oblast nosohltanu, nicméně krví se mohou dostat až k mozku nebo plicím. V takovém případě infekci říkáme invazivní a bývá nutná neodkladná lékařská péče.
Komplikace
Invazivní infekce bakterií Haemophilus influenzae může mít hned několik vážných komplikací.
Meningitida neboli zánět mozkových blan vznikne vstupem bakterie do mozkomíšního moku. Doprovází ji silné bolesti hlavy, světloplachost, horečky a spavost. Může dokonce dojít k trvalému poškození sluchu nebo jiné části nervové soustavy. V nejhorším případě i ke smrti.
Zánět hrtanové příklopky neboli epiglotitida je další formou onemocnění. Může postihnout všechny věkové kategorie, nejčastěji však malé děti. Postižení pak mají horečku a jsou dušní, protože nemohou polykat. Sliny jim vytékají z úst a děti jsou až podezřele klidné, což může vyvolat pocit, že onemocnění není tak vážné. Když oteklá hrtanová příklopka podráždí svaly hrtanu, dojde k takzvanému laryngospasmu. Při laryngosmasmu se reflexně stáhnou svaly obklopující prostor, skrz který proudí vzduch do plic a z plic. Když nemůže vzduch do plic a z plic, člověk se udusí. Úlevou při epiglotitidě je poloha vsedě, naopak při položení člověka na záda může dojít k jeho udušení v řádech desítek minut až hodin.
Léčba
Onemocnění způsobená bakterií Haemophilus influenzae typu b se léčí antibiotiky. Léčbu je nutné začít co nejdříve. Užívají se antipyretika na zvýšenou teplotu a občas kortikoidy na zmenšení otoku hrtanové příklopky. Při komplikacích je nutné pacienta hospitalizovat v nemocnici. Například při epiglotitidě je občas nutná až intubace, což spočívá v zavedení umělé rourky do krku, aby nebylo bráněno přístupu vzduchu do plic nebo dokonce tracheostomie, kdy se do krku udělá malá díra, aby nedošlo k udušení pacienta.
Výskyt a očkování
Onemocnění způsobené touto bakterií patří mezi ta onemocnění, která jsme si odvykli vídat. Díky proočkovanosti populace není výskyt častý. V roce 2018 Světová zdravotnická organizace odhadovala, že Hib infekcí ročně na celém světě onemocní tři miliony osob, z toho ve 400 000 případech dojde k úmrtí. Většina případů se vyskytuje mezi neimunizovanými dětmi a v rozvojových zemích, kde není takový přístup k očkování. Další rizikovou skupinou jsou senioři. Od roku 2001 je v České republice zavedeno povinné plošné očkování dětí. Nyní je součástí hexavakcíny.
Zdroj: szu.cz/uploads/Epidemiologie/Infekce_zakladni_informace/HIB_zakladni_informace.pdf
MATRASOVÁ, Jana. Heamofilus influenzae B (Hib). NYČOVÁ, Aneta, HÁJKOVÁ, Karolína, editor. In: Medici PRO Očkování. [online]. 2021. Dostupné z: https://www.mediciproockovani.cz/heamofilus-influenzae-b.
