Kolektivní imunita

Na imunitu můžeme pohlížet z hlediska jedince (tedy zda se jednotlivec nakazí, či nikoliv) nebo z pohledu populace. Zatímco na individuální úrovni chráníme pouze sami sebe, kolektivní imunita chrání celou společnost. Obzvlášť během rozsáhlých pandemií je kolektivní imunita klíčovým faktorem, který může hromadný výskyt infekčních onemocnění zastavit. Ne každý ale ví, jak kolektivní imunita funguje, což mnohdy vede ke vzniku dezinformací a nárůstu skepticismu. V následujícím článku jsme proto pro vás shrnuli informace o kolektivní imunitě a jak jí lze dosáhnout.

Co to je kolektivní imunita

Kolektivní imunitou označujeme stav, kdy je společnost chráněna před infekčním onemocněním. Dosažení této imunity vede k tomu, že nemoc mezi lidmi nekoluje. Nemůže potom infikovat ty, kteří imunitu ještě nezískali. Způsob dosažení imunity představuje očkování nebo prodělání nemoci. Světová zdravotnická organizace (WHO) podporuje dosahování kolektivní imunity pomocí vakcinace, a ne promořováním, které vede ke zbytečným případům onemocnění a úmrtí.

Kolektivní imunita se vyjadřuje procentem imunních osob v dané populaci, jehož je potřeba dosáhnout k zastavení šíření onemocnění. Toto číslo se liší u každého onemocnění. Například pro získání kolektivní imunity proti spalničkám je třeba 95% proočkovanost, zatímco u dětské obrny stačí 80%. Čím více je daná nemoc nakažlivá, tím větší musí být hodnota kolektivní imunity. Tato hodnota se odvíjí od tzv. základního reprodukčního čísla, tedy kolik lidí průměrně infikuje jeden nakažený.

Smyslem kolektivní imunity je snižovat riziko přenosu infekce z člověka na člověka. Proto funguje pouze u nemocí, které se šíří mezi lidmi, jako jsou spalničky, dětská obrna nebo záškrt. V případě tetanu kolektivní imunita neexistuje, protože bakterie, které způsobují toto onemocnění, žijí v půdě, a neočkovaný jedinec se tak může nakazit i v případě, že je naočkovaná celá populace.

Chráním nejen sebe, ale i ostatní

Tím se dostáváme k tomu, proč je kolektivní imunita tak důležitá. Zopakujme si, co vlastně tato imunita dělá; tedy že kromě vytvoření individuální ochrany omezuje také přenos infekce mezi lidmi. Když je většina populace naočkovaná nebo má vytvořené protilátky po prodělání daného onemocnění a stává se tak imunní, šíření infekce se limituje. Ostatní, kteří nemají vytvořenou imunitu, jsou tak před danou nemocí chráněni. Můžeme si to představit tak, že ti, co jsou imunní, fungují jako bariéra okolo těch, kteří imunní nejsou, protože se například kvůli zdravotním problémům nemohou nechat očkovat či u nich očkování nezafungovalo.

Kdy je kolektivní imunita úspěšná a kdy selhává

Kolektivní imunita může vést až k vymýcení některých infekčních onemocnění. Díky ní mohla WHO v roce 1980 oznámit eradikaci pravých neštovic. Dalším onemocněním, u kterého se významně snížil jeho výskyt pomocí očkování a následného vytvoření kolektivní imunity, jsou spalničky. Pokud si ale vytvoříme kolektivní imunitu proti nějakému onemocnění, neznamená to, že tato nemoc nadobro zmizí. V takové chvíli nesmíme „usnout na vavřínech“, a nechat tak proočkovanost klesnout. Varovným příkladem nám může být Velká Británie, kde v roce 2013 kvůli poklesu proočkovanosti vypukla právě spalničková epidemie, kterou zastavilo až hromadné očkování.

Případy onemocnění spalničkami bohužel narůstají i v celé Evropě. Podle informací WHO pouze 4 země EU vykazovaly v roce 2017 alespoň 95% proočkovanost. Nejhorší situace v EU byla naopak zaznamenána v Rumunsku, Itálii, Francii a Řecku. Také v České republice počty případů spalniček stoupají. Mezi důvody takového poklesu proočkovanosti patří rozrůstající se hnutí odpůrců očkování nebo podvržená studie o souvislosti mezi očkováním a autismem.

V současné situaci pandemie COVID-19 je zatím nejisté, do jaké míry bude kolektivní imunita fungovat. Je prokázáno, že vakcíny významně snižují šíření tohoto virového onemocnění. Nicméně i očkovaný jedinec se může virem nakazit nebo být přenašečem. Očkování tak sice zcela nevylučuje možnost vzniku nemoci COVID-19, ale spolehlivě brání těžkému průběhu onemocnění a jeho fatálním následkům.

FELCANOVÁ, Tereza. Kolektivní imunita. ČEJKA, Tomáš, VANĚK, Lukáš, editor. In: Medici PRO Očkování. [online]. 2021. Dostupné z: https://www.mediciproockovani.cz/kolektivni-imunita.