Medici PRO Očkování

Vakcína proti COVID-19, co můžeme po očkování čekat aneb nežádoucí účinky vakcín

Nežádoucí účinky vakcín jsou široce diskutovaným tématem, ale je to něco, s čím musíme počítat i u každé jiné léčivé látky. Z toho co doposud víme, jsou nové mRNA vakcíny reaktivnější než jiné vakcíny. To znamená, že se u nich častěji můžeme setkat s krátkodobými reakcemi typu bolest kolem místa vpichu, únava, zvýšená teplota a podobně. V konečném důsledku však rizika komplikací plynoucí z onemocnění COVID-19 převažují nad riziky nežádoucích reakcí po očkování.

Vakcíny fungují jako jakási předloha, podle které se naše tělo učí bojovat proti infekci. Trefně by se to dalo popsat příslovím: Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Po aplikaci očkovací látky na ni naše tělo reaguje a začne vytvářet protilátky. I když tak člověk dané onemocnění nikdy neprodělal, díky vakcíně si tělo vytvoří imunitu. To si můžeme s odstupem 2–3 týdnů ověřit změřením hladiny protilátek v laboratoři. Po setkání s virem je na něj naše tělo připraveno a umí se mu rychleji a efektivněji bránit.

Jako u každého jiného léčivého přípravku musíme i u vakcín počítat s tím, že se mohou objevit nežádoucí účinky. To znamená nějaká nepříznivá a nezamýšlená reakce těla na očkovací látku. Tyto reakce sledují a zaznamenávají úřady pro kontrolu a bezpečnost léčiv po celém světě. Pokud by se sešlo mnoho stejných nežádoucích reakcí, které nejsou popsány v klinických studiích, musí dojít k dalšímu přezkoumání vakcíny. Proto je důležité takové nežádoucí reakce hlásit příslušnému úřadu, u nás k tomu slouží Státní ústav pro kontrolu léčiv – SÚKL.

Krok do (ne)známa s mRNA vakcínou

Většina nežádoucích účinků se objeví během prvních hodin až dnů po očkování, jde zpravidla o nezávažné reakce, které samy brzy odezní. Jde vlastně o celkovou reakci na očkovací látku. Tělo se chová jako by vakcína byla virus, se kterým je odhodláno bojovat, a proto se můžeme po očkování cítit jako když na nás “něco leze”. Těmi nejčastějšími vedlejšími účinky, se kterými se můžete setkat jsou:

  • reakce v místě vpichu – zarudnutí, bolestivost, otok, teplé místo vpichu, bolest ruky
  • celková reakce – pocit únavy, zvýšená teplota, zimnice, pocení, bolest svalů a kloubů, malátnost, bolest hlavy, pocity na omdlení
  • nevolnost, zvracení, průjem
  • zvětšení a bolestivost mízních uzlin
  • vyrážka, svědění kůže

Ne nutně se musí tyto reakce objevit u každého, také se může objevit jen několik z nich. Mohou se objevit u první i/nebo u druhé dávky vakcíny a jejich intenzita zřejmě vůbec nevypovídá o tom, jak moc vakcína funguje. Tyto nežádoucí účinky jsou známé a dají se očekávat poměrně u velké části populace. Víme, že vakcíny využívající technologii mRNA patří obecně mezi reaktivnější a podle dosavadních zkušeností lze očekávat silnější reakci po druhé dávce očkování. Většina z nich nevyžaduje žádnou speciální léčbu a samy odezní během pár dní. 

Závažné reakce na mRNA vakcínu jsou opravdu velice vzácné, patří mezi ně těžké alergické reakce včetně anafylaktické reakce. Takových reakcí bylo zjištěno pouze 11 na milion podaných dávek u vakcíny Comirnaty, u vakcíny Moderna ještě méně – 2,5 na milion dávek. Tyto reakce nastávají velmi brzy po aplikaci očkovací látky, proto se vždy doporučuje 30 minut počkat v čekárně. I kdyby k vážné alergické reakci došlo, zdravotnický personál může včas poskytnout odbornou pomoc.

Na zhodnocení dlouhodobých účinků zatím neuplynulo dostatečné časové období, na základě klinických studií a dosavadních zkušeností s mRNA technologií však lze tyto vakcíny považovat za efektivní a bezpečnou cestou pro prevenci infekčních chorob.

Na miskách vah

Pro srovnání můžeme proti sobě postavit příznaky a možné komplikace spojeny s nemocí COVID-19 a riziko vzniku nežádoucích účinků po očkování. 

Mezi nejčastěji uváděné příznaky infekce COVID-19 s lehčím průběhem patří bolesti hlavy (70.3 %), ztráta čichu, chuti (70.2 %), kašel (63.2 %), bolesti svalů (62.5 %). Podle jiných zdrojů se podobně často vyskytovaly i teploty, dušnost nebo slabost. Příznaky přetrvávaly zhruba 6–16 dní za pomoci základní léčby proti infekci COVID-19 nebo úplně bez ní. Nemalá část nemocných, obzvláště ze starších věkových skupin, musí být kvůli infekci hospitalizována, toto riziko se zvyšuje s přítomností přidružených chorob jako vysoký tlak, obezita nebo cukrovka.

Podle poslední publikované klinické studie, které se zúčastnilo na 40 tisíc dobrovolníků a která sledovala bezpečnost vakcíny Comirnaty, trpělo mezi 66-83 %* účastníků bolestivostí a zarudnutím místa vpichu. Z celkových příznaků uvedlo slabost 59 % a bolesti hlavy 52 % účastníků. 16 % účastníků uvedlo horečku vyšší než 38 °C. Výše uvedené příznaky se častěji vyskytovaly u věkové kategorie do 55 let. K vymizení těchto příznaků došlo i bez léčby během 1-2 dní.

*ve studii rozdělují účastníky do skupin dle věku a očkované dávky, proto ten rozptyl

Předběžné záznamy z Izraele ukazují výrazný pokles zachycených infekcí i hospitalizací v očkované skupině a tedy, že očkování je účinnou cestou ven, z této pandemie. Ano, nežádoucí účinky vakcíny existují a my o nich víme, můžeme s nimi tedy počítat a předcházet jim například tím, že odložíme očkování u lidí s aktuálně probíhající infekcí, ale COVID-19 si takhle nevybírá a často postihuje o to více právě ty, kteří jsou nějakým způsobem oslabení.


LIŠKOVÁ, Petra. Vakcína proti COVID-19, co můžeme po očkování čekat? JELÍNEK, Tomáš, editor. In: Medici PRO Očkování. [online]. 2021. Dostupné z: https://www.mediciproockovani.cz/po-ockovani-covid19.