Medici PRO Očkování

Příspěvky ze sítí – leden 2022

Pravidelně pro vás připravujeme příspěvky na sociální sítě. Protože je škoda, aby jen tak zapadly, každý měsíc můžete u nás na webu najít shrnující článek, ve kterém si je připomeneme.

Jak může prevence zajistit, že bude zdravotní péče dostupnější?

Zdravotní pojištění máme v Česku povinnost platit v nějaké formě všichni. Buď se nám přímo odečítá ze mzdy, platíme si ho sami, nebo ho za nás platí stát (to platí například pro děti, studenty nebo důchodce). Kolik platíme, se počítá podle velikosti mzdy – tedy kdo víc vydělává, ten víc platí. 

Je potřeba si ale uvědomit, že zdravotní pojištění není záležitost jednotlivce, neplatíme si ho pro sebe, ale kolektivně pro celou zemi. U nás platí tzv. princip solidarity, tedy že každý odvádí do společného fondu podle svých možností a naoplátku čerpá podle svých potřeb. 

Z tohoto fondu peněz se pak platí nejrůznější preventivní prohlídky, operace, léky na předpis, atd. Prostě vše, na co mají zdravotní pojišťovny smlouvu. Peníze ze zdravotního pojištění bohužel nejsou neomezené.

Je možné nějak zařídit, aby byla léčba dostupnější více lidem? Mohli bychom samozřemě zvýšit sazby zdravotního pojištění a vybrat tak více peněz, ale to by každý musel platit více, což by řadě lidí způsobilo problémy. Druhá možnost záleží na nás všech, a to snažit se z fondu méně brát. Toho docílíme, pokud budeme dodržovat prevenci všude, kde to jen jde. Pokud budeme cvičit, zdravě jíst, nebo chodit na preventivní prohlídky, budeme zdravější a zdravotní pojišťovny za nás nebudou muset platit takové peníze za léčbu něčeho, čemu šlo předejít. Naopak zbydou peníze pro ty, kteří měli smůlu a svému onemocnění předejít nemohli, například onkologické děti. 

Jedna z důležitých a velmi aktuálních prevencí je i očkování. Když to vztáhneme na covid-19, je rozhodně levnější nechat si píchnout vakcínu za pár stovek, než pak skončit s těžkým průběhem na JIP za několik desítek tisíc denně. Tyto peníze jsou pak placeny na úkor potřeb jiných.

Dodržujme tedy prevenci všude, kde to jde. Pomůžeme tím nejen sobě, ale i ostatním.

Lékař, který podvedl svět

Lékař, který podvedl svět – to je Andrew Wakefield. Muž, který stál svou studií u zrodu mýtu, kterému uvěřily milióny lidí po celém světě. U mýtu, že očkování způsobuje autismus. Je zajímavé, jak málo stačí k tomu, aby mýtus vznikl a jak mnoho nestačí, aby byl vymýcen.

Na počátku stál Andrew Wakefield, se svou studií publikovanou v roce 1998 Jeho výzkum (zahrnující pouhých 12 dětí), upozorňoval na spojitost MMR vakcíny a autismu. Jeho práce byla nejen nekvalitní, ale jak se později ukázalo taktéž zfalšovaná a podplacená.

Wakefieldovy závěry ale vzbudily v mnoha rodičích strach. Obavy z vakcinace podporovaly i srdceryvné příběhy o dětech. Jistě, autismus se začíná u dětí projevovat mezi prvním a druhým rokem života, tedy v období, kdy jsou děti očkovány, jde však pouze o časovou souslednost, nikoliv příčinu

Od publikace onoho článku byla teze mnohokrát vyvrácena desítkami studií, zahrnující milióny dětí. I přesto je stále strach z očkování proti spalničkám zjevný a proočkovanost klesá.

Více si o tomto tématu můžete přečíst v článku na našich stránkách.

Třetí dávka vakcíny proti covid-19

Riziko, že se očkovaný člověk nakazí, je mnohem nižší. Když už se nakazí, očkování zaručí kratší, a hlavně mírnější průběh onemocnění. V neposlední řadě se virus v imunní společnosti nešíří v takové míře a s takovou rychlostí. Když se virus nešíří, nemůže ani mutovat, i proto je kladen takový důraz na produkování společnosti a kolektivní imunitu, která by šíření a mutace viru zmírnila.

Bohužel se zatím situaci u onemocnění covid-19 nepodařilo stabilizovat, a proto nové mutace vznikají. Vakcíny proti covid-19 jsou vyrobené na původní nezmutovaný virus a imunitní systém umí reagovat na tuto původní variantu skvěle. Očkovací látka v prvních dávkách ho to naučila. Úspěšnost reakce na nové mutace o něco nižší, neznamená to ale, že nás při setkání s novou variantou nechrání vůbec. Pouze si nakažení „všimne” o něco později, nereaguje tak rychle, a tak spolehlivě a my tím pádem nemoc proděláme v lehčí formě a za kratší dobu.

V budoucnu lze očekávat vakcíny, navržené pro nové mutace. Více se o posilujících dávkách (nejen proti covid-19) dočtete v našem článku.

Medici PRO Očkování v médiích

Od začátku prosince jsme se objevili v několika médiích, kde jsme komentovali nejen očkování proti covidu-19, ale také prevenci jiných onemocnění nebo téma dezinformací. Mockrát děkujeme reportérům za poskytnutý prostor a sdílíme odkazy, kde si rozhovory a články můžete přečíst nebo poslechnout.

Nově hrazené nepovinné očkování

Od nového roku došlo v České republice k rozšíření seznamu proplácených očkování. Jedná se o vakcíny na dobrovolné bázi, které si může každý vyžádat u svého praktického lékaře.

Děti mají nárok na očkování proti pneumokoku a meningokokům, a to v případě, že je dodržena ideální doba pro podání vakcín. Chlapců a dívek ve věku 13 – 14 let se týkají novinky ve vakcinaci proti HPV. Tento virus je nejčastěji spojován s rakovinou děložního čípku, může však způsobit i jiné typy nádorů. Nově jsou propláceny všechny 3 dostupné typy vakcín, nejen ta nejekonomičtější, jak tomu bylo dříve.

Pro dospělé nad 50 let je nově hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě. Další změny se týkají chřipky. Vakcínu mají nově zdarma nejen senioři, ale taktéž určité skupiny chronicky nemocných a zdravotníci.

Platit nebudete muset ani vakcíny podané ve specifických případech (například po úrazu či při podezření na danou nemoc) jedná se o vakcínu proti vzteklině, tuberkulóze, či přeočkování proti tetanu. Rozšířený seznam proplácených očkování mají lidé se závažnou poruchou imunity. 

Nad rámec výše zmíněných očkování dotovaných státem může každý zažádat o příspěvek na další nepovinné vakcíny u své pojišťovny. 

Kde hledat?

Jaké důsledky může mít pandemie

Nejraději bychom příběh jako je tento nesdíleli, bohužel i taková dokáže být realita pandemie. Prodělat onemocnění covid-19 představuje riziko mnoha krátkodobých i dlouhodobých vážných následků i u dosud zdravých lidí. Očkování není něco, čemu se máme vyhnout proděláním nemoci.

Očkujeme se proto, abychom odstranili nebo alespoň snížili riziko těchto následků, které zasáhly do životů milionů lidí po celém světě. Očkování je nejlepší zbraní, kterou máme v tomto dlouhém a vyčerpávajícím boji. Věřme prosím vědě. Rodině, přátelům a pozůstalým vyjadřujeme upřímnou soustrast.

Zdroj: irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/umrti-hana-horka-asonance-syn-jan-rek-kapela-jelen-koronavirus-dezinformace_2201171239_aur

Který booster si vybrat? 

V České republice je zatím dostupných 5 vakcín od výrobců: Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca, Johnson & Johnson a Novavax. Každý si může vybrat, kterou látku použije jako posilující. Jak se v tom vyznat a co je nejlepší volbou? 

Zatím neexistuje přesné doporučení, které schéma očkovacích látek poskytne nejvyšší ochranu proti covid-19. Z předběžných studií ale vyplývá, že kombinací různých vakcín lze dosáhnout vyšší efektivity očkování v porovnání s použitím pouze jedné látky.

Bylo potvrzeno, že posilující dávka mRNA vakcínou poskytuje vyšší ochranu nehledě na to, kterou vakcínou jste byli prvně plně očkováni. Dvě studie, jedna z NIH (National Institute of Health) a druhá ze Švédska, nezávisle na sobě potvrzují, že ti, kteří se očkovali vektorovou vakcínou (AstraZeneca, Johnson & Johnson) byli nejvíce chráněni po posilující dávce mRNA vakcínou (Pfizer/Moderna). Pokud se očkovali mRNA vakcínou jako první, posilující vakcína mRNA měla podobný protektivní účinek. 

K určení úrovně ochrany jiných kombinací očkovacích látek zatím není dostatek dat. Stále se studují a informace budou postupně uváděny například prostřednictvím European Medicines Agency. 

Zde je přehlednější tabulka, která by Vám mohla pomoci při výběru posilující dávky. Zatím se ukazuje, že Moderna i Pfizer přinášejí nejlepší výsledky.

#PledgetoPause

OSN zahájila kampaň #PledgetoPause, která vyzývá k pozastavením se před sdílením informací online.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres odstartoval #PledegetoPause videem na Twitteru, které bojuje proti šíření dezinformací o covid-19. Zpráva na Twitteru má sloužit také jako výzva pro odborníky a další vlivné osobnosti, aby video sdíleli a zabránili tak šíření nepravdivých zpráv. 

Kampaň je navíc založena na výzkumu, že krátká pauza před sdílením informací, může výrazně snížit sklony k sdílení emotivních a šokujících materiálů. V době pandemie se internetem šíří obrovské množství nepravdivých nebo zkreslených sdělení, které mají často za cíl odradit člověka od očkování. Tyto dezinformace však mohou být velmi nebezpečné a v některých případech i smrtící. Je tedy moudré rozmyslet si, co opravdu sdílíme a jaké to může mít dopady.

Tato první globální iniciativa OSN si klade za cíl oslovit miliardu lidí, zvýšit tak mediální gramotnost a zabránit šíření dezinformací. Před lživými zprávami je třeba se chránit stejně tak jako před onemocněním covid-19 a k tomu nám pomůže právě očkování. Můžeme tím někomu nebo sami sobě zachránit život. 

Zdroj: news.un.org/en/story/2020/10/1075742

Je očkování vhodné pro těhotné ženy?

Vakcíny Boostrix nebo Adacel (proti záškrtu, tetanu a černému kašli) jsou doporučené ve třetím trimestru. Podáním vakcíny v těhotenství je díky prostupu protilátek přes placentu chráněna nejen matka, ale i nenarozené dítě. Novorozenci po porodu v těle protilátky nějakou dobu zůstávají a narodí se tak chráněn například proti černému kašli.

Další očkování vhodné pro těhotné je proti chřipce. Živé vakcíny, jako ta proti žluté zimnici či spalničkám, se těhotným nepodávají. Podání vakcín proti covid-19 je nejen Českou vakcinologickou společností doporučeno.

Mediální snahy o vyváženost

Mnohdy se stává, že se média snaží o „vyváženost” názorů na určité téma. Tato vyváženost názorů je velmi důležitá u mnoha sporů, nesmí ale docházet k tomu, že jsou pokládány na stejnou rovinu nepodložené názory a vědecké poznatky podložené výzkumem. 

Obdobně může být problematické, když dochází k vyzdvihnutí výrazně menšinového přístupu nebo přesvědčení, který odporuje vědeckému poznání. Pokud se tyto věci dějí, dochází k fenoménu „falešné vyváženosti”. Čtenáři nebo diváci pak mohou dojít k názoru, že pravda je někde uprostřed i když je naprosto jasně na jedné straně. 

Například s očkováním zdravých lidí proti covidu-19 souhlasilo podle výzkumu z loňského roku 96 % lékařů, což je výrazná většina. Ve stejné době si ale 90 % Čechů myslelo, že vakcínám věří jen polovina lékařů. To se samozřejmě projevilo na důvěře ve vakcíny a jejich následném přijetí. 

Důvodem tohoto fenoménu může být realitě neodpovídající nadměrné obsazení názorů proti očkování v médiích. V diskuzích lékařů o očkování by totiž pro nezkreslení reálného stavu měla být většina času a argumentů věnována podpoře očkování. 

Mnohem více pak matou čtenáře a diváky dezinformační média, která se mnohdy ani nesnaží o jakoukoliv vyváženost názorů nebo zajištění odborných podložených poznatků.

Umělá plicní ventilace

Ventilátor je přístroj, který pomáhá s dechovou činností těm pacientům, kteří sami plnohodnotně dýchat nedokážou. Pokud plíce nejsou schopny plnit svou funkci, a to konkrétně měnit oxid uhličitý za kyslík, dochází k nedostatku velmi potřebného kyslíku v krevním oběhu a poté ve všech tkáních, což vede k život ohrožujícímu stavu. V takové situace je velice nápomocný tzv. mimotělní oběh. 

Komu tyto přístroje pomůžou? Může se jednat o pacienty v komatu, po vážných úrazech, po plicní embolii či například o osoby s plicní infekcí, kam řadíme i trpící onemocněním covid-19.

Konkrétně tito posledně zmínění pacienti tvoří v poslední době velkou část osob připojených na ventilátor a mimotělní oběh. Předejít tomuto stavu můžeme pomocí očkování proti covid-19 a jeho posilovací dávkou. V tento čas (data ke dni 22. leden 2022) není v České republice jediný pacient mající aplikovanou zmíněnou posilovací dávku, který by ke svému životu potřeboval ventilátor a/nebo mimotělní oběh. 

Zdrojem je příspěvek facebookové stránky Věda24. 

Snižuje podle EMA booster dávka imunitní odpověď?

V nedávné době prošla médii zpráva, že booster dávka může mít negativní účinek na imunitu proti covid-19. O jakém boosteru se mluví a co o tom víme? Řeč je o vyjádření Marka Cavaleriho, hlavy vakcinační strategie EMA. O čem mluvil?

Pravděpodobně bude třeba upravit stávající vakcíny, aby poskytovaly ochranu proti omikronu i proti budoucím variantám. Frekventní boostery s malými rozestupy stejnou vakcínou nejsou pravděpodobně správnou vakcinační strategií.

Není to tedy tak, že by EMA varovala před třetí dávkou vakcíny s tím, že by měla být pro imunitu nebezpečná. Naopak, dle dostupných dat poskytuje booster dávka efektivní ochranu proti vážnému průběhu a hospitalizaci.

Není jasné, do jaké míry poskytuje čtvrtá dávka, kterou k dnešnímu dni schválily některé země, mezi nimi například Izrael, ochranu před onemocněním. Dle vyjádření izraelského premiéra předběžná data studií ukázaly, že po druhé booster dávce došlo k pětinásobnému navýšení protilátek. Protilátky jsou však pouze jednou z částí naší imunity, na konečná data si budeme muset počkat.

Kromě toho Mark Cavaleri mluvil i o tom, že by časté booster dávky v rozmezí pár měsíců mohly „unavit“ T imunitní buňky specifické proti viru covid-19, a tím snížit jejich schopnost obrany proti tomuto onemocnění.

Dle prof. Sarah Fortune z Harvardu je nutné toto brát jako otázku, kterou by měli vědci vzít v potaz, nikoliv ji brát jako varování před boostery – pro toto totiž zatím nejsou žádná data, která by na to poukazovala.

Co si tedy z rozličných vyjádření vědců vzít?

  • 3. dávka vakcíny je důležitá součást vakcinační strategie a poskytuje ochranu proti hospitalizaci a vážnému průběhu
  • V budoucnu bychom měli počítat s aktualizovanými vakcínami proti variantám viru
  • Ohledně čtvrté dávky vakcíny si musíme počkat na data, zda-li má smysl

Zdroje:

Nežádoucí účinky a placebo efekt

V USA proběhla analýza dvanácti klinických studií, které se zabývaly vakcínami proti nemoci covid-19. Polovina účastníků těchto studií dostala opravdovou očkovací látku, druhá (kontrolní) skupina pak dostala neúčinné placebo. Vědci zjistili, že značná část nahlášených vedlejších účinků pocházela i od druhé skupiny, které byla vpravena neúčinná látka.

Analýza tedy naznačuje, že i část běžných vedlejších účinků po skutečné vakcíně se dá přičíst jiným, například psychickým, faktorům a nocebo efektu. Autoři tak poukazují na důležitost lepší komunikace a informování veřejnosti o očkování a jeho možných vedlejších účincích. Více si můžete přečíst v tomto článku.

Očkování seniorů 

Každý z nás absolvoval v dětství sérii očkování, která nám pomáhala chránit se v době, kdy jsme byli ještě zranitelní a náš imunitní systém nebyl plně připravený pro boj s infekčními nemocemi. Dnes ale budeme věnovat pozornost jiné, a přesto neméně ohrožené skupině obyvatel, seniorům.

Co tedy poradit našim rodičům a prarodičům? Jaká očkování jsou doporučena ve věku, kdy stárneme nejen my, ale i náš imunitní systém? Jaké vakcíny jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění? 

To vše se dočtete v našem článku.