Pravidelně pro vás připravujeme příspěvky na sociální sítě. Protože je škoda, aby jen tak zapadly, každý měsíc můžete u nás na webu najít shrnující článek, ve kterém si je připomeneme.
Republika Kongo se rozhodla zvýšit proočkovanost proti žluté zimnici.
Žlutá zimnice je virové onemocnění, které je přenášeno infikovanými komáry. Vyskytuje se především v Africe a Jižní Americe. Po první – někdy téměř bezpříznakové – fázi dojde v polovině případů ke druhé fázi, která často znamená ohrožení na životě. Je to takzvaná hemoragická neboli krvácivá horečka. Pacient má navíc žloutenku. Ke smrti dojde kvůli celkovému vyčerpání organismu a multiorgánovému selhání. V Africe si ročně vyžádá téměř 60 000 lidských životů.
V Kongu je cílem naočkovat alespoň 95 % populace, aby bylo chráněno co nejvíce lidí, a nevznikaly epidemie. V roce 2015 byla proočkovanost 80%, což je oproti 54% v roce 2005 obrovský úspěch, avšak k úspěšnému zahnání rizika šíření je třeba více. Kampaň začala 5. srpna a potrvá týden. Je povoláno přes třináct tisíc zdravotníků a cílem je naočkovat více než čtyři miliony lidí. Tak držme palce, ať se to povede!
V Zimbabwe zemřelo na spalničky 157 dětí za týden
Na spalničky v Zimbabwe zemřelo během pouhého týdne 157 dětí, přičemž za necelý týden se úmrtnost zdvojnásobila. Úřady viní náboženské sekty, které nevěří v účinnost očkování a jejichž příslušníci své děti nenechávají imunizovat,” uvádí na svém webu ČT24.
Spalničky jsou infekční virové onemocnění způsobené morbillivirem. Pro toto onemocnění je typická jeho extrémní nakažlivost. Jeden nemocný dokáže nakazit v průměru 12 až 18 dalších osob. Virus se přenáší kapénkami – nejčastěji tedy smrkáním, kýcháním nebo kontaktem s kontaminovanými předměty. V poslední době počet nakažených spalničkami roste. Je to způsobeno především snižující se proočkovaností a postupně se vytrácející imunitou u dospělých, kteří v dětství dostali pouze jednu dávku vakcíny.
Kvůli narůstajícímu trendu neočkovat své děti případy tohoto onemocnění rostou a můžou způsobit až vlny náhlého nárůstu nemoci blížící se epidemii. Jelikož se jedna o virové onemocnění, neexistuje na toto onemocnění léčba a tak je nemoc mnohdy fatální, jak můžeme vidět i v tomto konkrétním případě. Jedinou možností, jak se vyhnout této chorobě, je očkovat se. Očkujte sebe a své děti.
Lékaři a očkování
I lékaři a další zdravotníci se musí vzdělávat celoživotně, aby věděli o nových vědeckých poznatcích a doporučeních. Bohužel, prestože existují odborná doporučení, někteří lékaři se jimi ne vždy neřídí. V rámci očkování tak nedochází k maximální ochraně společnosti. Například černý kašel a chřipka jsou onemocnění, proti kterým by se měly očkovat těhotné ženy pro ochranu jejich i miminka. I přesto by 49 % českých lékařů těhotným nedoporučilo očkování proti chřipce a proti černému kašli dokonce 57 %. Více si přečtete v článku.
Očkování nedonošených dětí
Pravidelné (povinné) očkování u dětí se zpravidla zahajuje první dávkou hexavakcíny ve věku 2 měsíců. Existují nicméně skupiny dětí, u nichž je postup odlišný. Jednu z takových skupin představují nedonošené děti. Zde je na úvod třeba vymezit rozdíl mezi pojmy „nedonošený novorozenec“ a „novorozenec s nízkou porodní váhou“, jejichž význam není totožný.
Novorozencem s nízkou porodní váhou se rozumí jakýkoliv novorozenec s váhou nižší než 2500 gramů bez ohledu na dobu těhotenství, tj. týden dokončeného těhotenství při porodu. Termín donošený/nedonošený pak vychází z počtu dokončených týdnů těhotenství. Nedonošené novorozence lze dále rozdělit na:
- nedonošené narozené před ukončeným 37. týdnem těhotenství,
- velmi nedonošené narozené před ukončeným 32. týdnem těhotenství,
- extrémně nedonošené narozené před ukončeným 28. týdnem těhotenství.
V obecné rovině platí, že očkování nedonošených dětí narozených po dokončeném 32. týdnu těhotenství se zahajuje po stabilizaci jejich klinického stavu, a to podle stejného schématu jako u donošených dětí podle jejich kalendářního věku.
U velmi nedonošených dětí je situace více individuální, samotná nedonošenost bez dalších komplikací ale není důvodem k odkladu očkování. S ohledem na zdravotní stav dítěte se očkování v této skupině zpravidla zahajuje mezi 4. a 6. měsícem kalendářního věku. Současně se může lišit i schéma podávání jednotlivých očkování.
O přístupu k očkování však kromě stupně nedonošenosti rozhoduje především aktuální zdravotní stav dítěte v době zamýšleného zahájení očkování, který může být i v rámci jednotlivých kategorií značně odlišný. Hlavní slovo při rozhodování má tedy dětský praktický lékař, který současně konkrétní situaci individuálně konzultuje s dalšími odborníky. Vždy nicméně platí zásada, že zahájení očkování respektuje nejlepší zájem dítěte.
Tento příspěvek vychází ze společného stanoviska odborných společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně k tématu očkování nedonošených.
Už jste slyšeli Medikecy s Andreou Brzobohatou?
S bývalou poslankyní jsme se bavili o tom, jak nenápadné a nebezpečné může být onemocnění meningokokovou meningitidou. Ji samotnou nemoc připravila o nohy. Očkovaní je v České republice nepovinné. Podcast naleznete v obou nejpoužívanějších aplikacích Apple Podcasts i Spotify. Video verzi podcastu můžete shlédnout na YouTube.
