Medici PRO Očkování

Příspěvky ze sítí – září 2021

Pravidelně pro vás připravujeme příspěvky na sociální sítě. Protože je škoda, aby jen tak zapadly, každý měsíc můžete u nás na webu najít shrnující článek, ve kterém si je připomeneme.

UNICEF a očkování dětí 

Nezisková organizace UNICEF uvedla, že v důsledku pozastavení očkovacích kampaní a omezení přístupu k lékařské péči během pandemie COVID-19 docházelo celosvětově k opomíjení očkování běžnými dětskými vakcínami. 

V průběhu roku 2020 bylo vynecháno rutinní očkování u 23 milionů dětí po celém světě. Toje nejvíce od roku 2009. Pokračující pokles v proočkovanosti může mít za následek lokální šíření preventabilních infekcí v dětských kolektivech i v komunitě.

Pokud se vynechání běžných očkování týká i vašeho dítěte, poraďte se s vaším pediatrem o tom, jak nejvhodněji postupovat. Tato očkování jsou totiž zcela zásadní prevencí proti nákaze spalničkami a dalšími infekčními onemocněními, která se často vyskytují v dětských kolektivech a která mohou mít vážné dopady na život vašeho dítěte.

Imunitní systém

Imunitní systém slouží jako základní mechanismus našeho těla v boji proti škodlivinám. Ty mohou pocházet jak z vnějšího prostředí (nejčastěji viry nebo bakterie), z nás samotných (nádorové buňky). Jde o systém velice složitý. Imunita má mnoho různých složek s odlišnou funkcí. Takovými imunitními buňkami jsou bílé krvinky, v širším slova smyslu sem ale můžeme počítat i jiné struktury, například kůži (protože chrání vnitřek těla od vnějšího prostředí).

Imunitu můžeme obecně rozdělit na vrozenou a získanou. S tou vrozenou se již narodíme, je mnohem jednodušší a funguje pořád stejně. Získaná imunita je naproti tomu mnohem přesnější a vyvíjí se podle potřeby. Zastávají ji jak samotné bílé krvinky (konkrétně lymfocyty), tak protilátky, které jsou jimi produkovány. Získanou nebo-li specifickou imunitu můžeme trénovat proděláním samotné nemoci nebo mnohem spolehlivěji a bezpečněji očkováním.

Jak se v tomto složitém systému zorientovat a jak to vlastně celé funguje? Dozvíte se v našem článku o imunitě.

Očkování proti černému kašli

Víte, že, novorozence a kojence je možné chránit proti černému kašli ještě před podáním hexavakcíny? Černý kašel je bakteriální onemocnění, které je obzvláště nebezpečné pro malé děti. Důsledky nemoci s urputným kašlem mohou být velmi vážné.

Očkování matky v 3. trimestru proti černému kašli chrání budoucího novorozence díky prostupu ochranných protilátek přes placentu. Ty po porodu také přechází do mateřského mléka a matka jej dítěti dále předává kojením. V ČR jsou k tomuto účelu určeny vakcíny Adacel a Boostrix, které k tomu ještě poskytují ochranu proti záškrtu a tetanu!

Jak se nechat očkovat? Poraďte se se svým lékařem. Přečtěte si také Doporučení Národní imunizační komise k očkování těhotných ve 3. trimestru.

Dvojitá nákaza a její rizika

Chřipka i COVID-19 jsou onemocnění dýchací soustavy virového původu. Mnoho příznaků mají společných, a proto může být obtížné je od sebe odlišit právě podle symptomů. Na přesnou diagnostiku lze využít PCR nebo antigenní testy.

Může se stát, že při nejasných příznacích přijde pacientovi pozitivní výsledek testu na chřipku i COVID-19?

Odpověď zní ano. Je možné, aby měl pacient chřipku (či jiné respirační onemocnění) a COVID-19 zároveň. Imunitní systém tak musí bojovat hned s dvěma nepřáteli najednou, což ho vystavuje značné zátěži. Zvyšuje se riziko poškození plic, prodloužení doby trvání onemocnění, komplikací i případného úmrtí na infekci.

Jestli infekce jedním z virů aktivně zvyšuje pravděpodobnost nákazy druhým zatím s jistotou nevíme. Faktem však zůstává, že ochranná bariéra dýchacích cest je prvním virem narušená, což hraje do karet druhému, který tuto příležitost s radostí využije.

Nejúčinnější prevencí proti oběma chorobám je očkování. Vakcíny dokonce mohou být aplikovány v jeden den nebo těsně po sobě. Očkování proti chřipce je vhodné a doporučené pro každého, především pro děti do 5 let věku, seniory nad 65 let věku, osoby chronicky nemocné, osoby se sníženou imunitou a těhotné ženy. Očkování dětí je možné od 6 měsíců.

I během pandemie je důležité, ne-li ještě důležitější, nezapomínat na očkování proti chřipce. Zabráníme tak riziku dvojí nákazy u nás a našich blízkých. Nezapomeňte zavčasu kontaktovat Vašeho praktického lékaře, který Vám následně vakcínu naočkuje.

Oxid grafenu

Zaslechli jste poslední dobou slovo grafenoxid nebo oxid grafenu? Je tato látka pro nás nebezpečná? A co je pravdy na tom, že se vyskytuje ve vakcínách a může nám škodit?

Oxid grafenu neboli tzv. grafenoxid je sloučeninou kyslíku, vodíku a uhlíku. Tato sloučenina se stala v poslední době terčem několika vědeckých projektů, které se snaží nalézt benefity této částice a jak je využít pro naše dobro. Grafenoxidem se v České republice zajímá kupříkladu Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, které v odborném časopise Carbon zveřejnilo výsledky studie o grafenoxidu.

Sám autor práce Tomáš Malina hovoří: „Na rozdíl od samotného grafenu se oxidovaný grafen (grafen oxid) ve vodě velmi dobře rozptyluje a nabízí tak velký aplikační potenciál například v biomedicíně při cíleném transportu léčiv, v nových technologiích ukládání energie a řadě environmentálních technologií. Bylo prokázáno jeho využití například při odsolování mořské vody nebo odstraňování radionuklidů a dalších znečišťujících látek z vod. V této souvislosti si vědecká komunita již dlouhou dobu klade otázku, zda oxidovaný grafen může negativně ovlivnit mikroorganismy přítomné v povrchových vodách. Cílem našeho výzkumu bylo právě nalezení mechanismu interakce těchto uhlíkových 2D materiálů s řasami a sinicemi, které jsou základní složkou v potravinovém řetězci ve vodním ekosystému.“

Jak vidíme, jedná se o látku, jež má spoustu potenciálních benefitů.

Smutným příkladem dezinformací je situace, kdy bývalá zaměstnankyně společnosti Pfizer uvedla, že se tato látka nachází i ve vakcínách proti COVID-19. Pokud se podíváme na ověřená fakta, zjistíme, že tato paní pracovala ve společnosti Pfizer v devadesátých letech, kde již od té doby nepůsobila, můžeme se tedy domnívat, že zřejmě o chodu výroby vakcín nemá dostatečné informace a není denně v kontaktu s postupy společnosti. Další pravdou je, že složení vakcín je dohledatelné a sami výrobci vakcín jej musí povinně uveřejnit, ve složení očkovací látky se oxid grafenu nepodařilo naleznout. Jelikož s oxidem grafenu ještě nejsme silně obeznámeni, práce s grafenoxidem probíhá opatrně a svůj plný potenciál zřejmě ukáže až časem, je tedy vysoce nepravděpodobné, že by se již nyní masově používala při výrobě vakcín, kterými se dennodenně očkují tisíce lidi na celé planetě.

Strach z cizích pojmů

Xenofobie. Co tento pojem znamená? Je definovaný jako odpor, nepřátelství, starch, nedůvěra ke všemu cizímu. Jako mnoho dalších slov, i toto pochází z řečtiny – xenos znamená cizí a fobos znamená strach nebo úzkost. Strach z neznámého má v různé míře každý člověk. Vždyť je to konec konců docela přirozené.

Vzhledem k tomu, že jsme přeci jen bytosti vysoce vyvinuté, a strach lze často překonat kritickým myšlením, je ho na čase zapojit i při přemýšlení o informacích, které se k nám donesou ohledně očkování. 

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Tím nešvarem je strašení lidí cizími odbornými pojmy a slovy. Je zcela přirozené, že když je slovo tak dlouhé, že bychom ho ani nepřečetli nahlas, moc důvěry v nás nevzbudí. Problém je ale v tom, že takovými košatými nečeskými slovy se dá popsat složení většiny věcí na naší planetě. 

Dezinformátoři i odpůrci očkování tohoto strachu umějí využít, takže se často někde dočteme například o „nečistém“ složení vakcíny, jen proto, že je tam látka xy… Podívejte se ale, kolik dlouhých cizích slov najdeme třeba v obyčejném banánu.

Vyzýváme vás tedy, zapojujte kritické myšlení, když na vás někdo vyvalí slova, kterým nerozumíte. Nevyužívá jen v tu chvíli vašeho strachu? Nechcete se bránit?

Očkování proti chřipce

Očkování proti chřipce je dostupné pro každého a doporučuje se zejména věkovým kategoriím nad 65 let a lidem z rizikových skupin. Těmto kategoriím je navíc zcela propláceno pojišťovnami. Přesto o vakcíny v naší zemi stále není příliš velký zájem. V populaci nad 65 let se totiž proti chřipce nechává očkovat jen asi každý pátý. 

Když toto číslo srovnáme se zbytkem světa, zjistíme, že to je velký podprůměr. Absolutním premiantem v očkování proti chřipce je Jižní Korea, kde se nechává ročně naočkovat více než 8 z 10 seniorů. Naopak Slovensko ročně naočkuje jen asi polovinu toho, co naše země.

Pozitivní zpráva je, že se každým rokem nechává proti chřipce očkovat více a více lidí. Tempo zvyšování je ale opravdu šnečí, za posledních asi deset let se na chřipku začalo očkovat dalších přibližně 5 % seniorů.

Pokud jste tak ještě neučinili, nezapomeňte kontaktovat vašeho praktického lékaře a domluvit si s ním termín očkování, chráníte tím sebe i vaše okolí před nepříjemným onemocněním, které může mít pro někoho i fatální následky.

Zdroj: data.oecd.org/hea…/influenza-vaccination-rates.htm

Příušnice

Příušnice jsou onemocnění, kterým se může nakazit pouze člověk. K nákaze dochází pomocí kapének z dýchacích cest, tedy nejčastěji při hovoru s nemocnou osobou, při jejím kašli, smíchu či pomocí předmětů, na kterých mohly ulpět kapénky či sliny nemocného – typicky hračky, které děti měly v ústech. Nejčastější skupinou nemocných jsou tedy děti. 

Jak už název napovídá, virus příušnic nejčastěji napadá příušní žlázu, ale také ostatní menší slinné žlázy, slinivku břišní, varlata. Může také způsobit zánět mozku či ztrátu sluchu. 

Od roku 1995 až dodnes se využívá schématu, kdy se v kombinaci očkuje zároveň proti příušnicím, zarděnkám a spalničkám (tzv. MMR vakcína). Více se o příušnicích dočtete v našem novém článku na webu.

Karcinom děložního hrdla

Karcinom děložního hrdla (neboli karcinom děložního čípku) je častým nádorem postihujícím zejména ženy v produktivním věku. Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro rozvoj karcinomu děložního hrdla je přetrvávající infekce vysoce rizikovými typy HPV. Ve skutečnosti je HPV připisováno až 99 % prekanceróz v této oblasti!

K infekci dochází při pohlavním styku, nejčastěji od partnera bez příznaků. HPV jsou v populaci až tak rozšířené, že se odhaduje, že se v průběhu svého života nakazí téměř každý neočkovaný jedinec. Nejúčinnější prevencí HPV infekce je očkování! Na trhu máme několik vakcín, které účinně chrání před typy, které způsobují zhoubné nádory. Kromě očkování jsou samozřejmě vhodné pravidelné gynekologické kontroly a screening.

Nazální vakcína

Vývoj vakcín proti novému koronaviru SARS-CoV-2 nekončí. Poté, co bylo zapotřebí rychle (ale poctivě) vyrobit vakcínu, která zamezí nebo alespoň sníží počet fatálních následků nemoci COVID-19, je nyní čas pracovat na alternativách současných vakcín.

Jednou z těchto alternativ je vakcína intranazální, kterou si můžeme jednoduše představit jako sprej do nosu. V roztoku tohoto spreje se vyskytuje oslabený virus, na který zareaguje náš imunitní systém a začne tvořit protilátky. Ty po setkání se skutečným virem ochrání náš organismus.

O nazálních vakcínách se začalo mluvit již po útocích z 11. září 2001 a pak také v období epidemie SARS v roce 2003. Již nyní se aktivně využívá nazální vakcína proti chřipce. Ačkoliv v Evropě není nijak častá, například v USA ji využívá většina armády. Více se dočtete v našem článku o nazálních vakcínách.

Rozšíření očkovacího kalendáře dospělých

Od 1. ledna 2022 se rozšíří očkovací kalendář dospělých. Nově bude od 50 let hrazeno očkování proti klíšťové encefalitidě a současně proti chřipce u zdravotníků. Novinkou bude také hrazené očkování proti meningokokům ve 14 letech. S informací přišla Česká vakcinologická společnost.

Kromě toho Veřejná zdravotní pojišťovna plánuje zvýšení příspěvků z fondu prevence na některá očkování. Konkrétně by se mělo jednat o očkování proti meningokokům, žloutence nebo lidským papilomavirům (HPV). Pojišťovna tak reaguje na výsledky studií, podle kterých se investice do prevence mnohonásobně vrátí v úspoře klinických a socioekonomických nákladů.

COVID-19 a očkování

Během poslední tří týdnů se počet hospitalizovaných pacientů v nemocnici trpících onemocněním COVID-19 ztrojnásobil. Tento narůstající trend může být předzvěstí další možné covidové vlny.

Jak je toto možné, když se v České republice plošně očkuje? Pokud se detailně podíváme na složení hospitalizovaných pacientů trpících tímto covidovým onemocněním, zjistíme, že výrazná většina těchto osob jsou lidé, kteří nejsou očkováni proti COVID-19. Takto hospitalizované osoby, které však očkovány jsou, se skládají především z pacientů vyššího věku, z lidí trpících jiným závažnějším onemocněním či z osob s poruchou imunity. Jasně tedy můžeme hovořit o „epidemii neočkovaných“, jak tuto situaci pojmenovala relace 168 hodin. 

Zde uvádíme konkrétní data poskytnuté většími nemocnicemi České republiky. V pražském Motole leží tři hospitalizované osoby s vážným průběhem COVID-19, všichni nenaočkováni. V Ústí nad Labem je takových osob osm z celkových devíti, v Plzni tři ze čtyř, v havířovské nemoci jsou s tímto onemocněním hospitalizováni pouze dva očkovaní pacienti, dalších pět stejně nemocných však očkování proti COVID-19 nepodstoupilo. Jasně tedy vidíme, že osoby, jenž se nerozhodly očkovat proti COVIDu, mají mnohonásobně vyšší riziko hospitalizace s touto chorobou než pacienti očkovaní.

Dle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislava Duška můžeme tedy konstatovat, že se onemocnění COVID-19 šíří především v neočkované populaci, a to konkrétně více v populaci mladších než starších osob (60 let a více).

Očkování má smysl. Zajímavá vyjádření odborníků a statiky naleznete v rámci 168 hodin.

Je všechno přírodní vždycky dobré?

Pamatujete, jak zemřela Kleopatra? Uštknul ji had. Jak to bylo v Krkonošských pohádkách? Blín, bolehlav, kokotice… Oleandr je krásný okrasný keř, ale šlo by na jeho dřevě něco ugrilovat? No, radši ne, je z něj totiž jedovaté úplně všechno.

Tušíte, kam tím míříme? Příroda je mocná a mějme před ní respekt. Bylinky ze zahrádky mnohdy postačí i při léčbě nějakého lehčího neduhu, ale ne všechno přírodní je našemu zdraví prospěšné! Nedávno jsme v příspěvku o xenofobii vybízeli ke kritickému myšlení a tento příspěvek na něj navazuje. 

Zároveň ne všechno „přírodní‘‘ se ve finále od něčeho „syntetického‘‘ liší. Obzvláště poslední dobou často narazíme na marketing propagující nějaké stoprocetně přírodní přípravky. Ne, že by na tom vždy bylo něco špatného, ale bohužel za tím většinou nebývá jen čistý altruismus prodávající strany. Podle sociálních sítí zdravě a v souladu s přírodou žijící člověk, který na svém Instargamu nebo Facebooku propaguje jeden doplněk stravy za druhým, z toho přeci taky musí mít notný zisk. Úplně stejně jako nějaká farmaceutická firma. Tento člověk obdobný produkt navíc prodá za vyšší sumu, protože „to samé v bledě modrém“ je u něj přeci přírodní. Trik je v tom, že existuje spousta synonym a chemické názvosloví je pro většinu smrtelníků spíše záhadou.

Když je něco přírodní, může to být lepší, ale i stejné nebo dokonce horší než nějaká nověji vynalezená varianta. Toxin tetanu je čistě přírodního původu a vakcína proti tetanu je člověkem vyrobená, co z toho je lepší dostat do těla?

Vakcína proti chřipce v podobě nosního spreje

Děti mívají z vpichu souvisejícím s očkováním obavy, ale to se může pomalu začít měnit. S novou vakcínou proti chřipce totiž jehlu nahradí nosní sprej – a to již od října. 

Pod pojmem chřipka si většina z nás nepředstaví nic hrozného, jedná se ale o závažnou chorobu, která může být mnohdy smrtící. Například v roce 2019 na chřipku zemřelo okolo 1500 osob, což je zhruba třikrát více než počet obětí, které v uvedeném roce zahynuly v dopravních nehodách. 

Chřipkové onemocnění se šíří pomocí kapének z našeho dýchacího traktu, kontakt je tedy velmi snadný především ve skupinách čítajících mnoho osob, mezi které můžeme zařadit i kolektiv dětí a dospívajících. Chřipkou se podle Státního zdravotního ústavu ročně nakazí 20 až 30 procent dětí.  

A přesně pro tuto skupinu dětí je nově vytvořena očkovací látka proti chřipce, kterou již schválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) i Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Předností této vakcíny je forma jejího podání, lékař či zdravotní sestra při aplikaci nepoužívají injekce, ale bezbolestný nosní sprej. Tato očkovací látka obsahuje oslabený virus chřipky, který sám o sobě tělu nemůže ublížit, zato ale dostatečně stimuluje imunitu k tvorbě protilátek, které tělo v případě kontaktu s neoslabeným virem ochrání. 

Světový den vztekliny

Dnes je světový den vztekliny. Proč je toto dnes poměrně opomíjené onemocnění natolik závažné a měli bychom mu věnovat pozornost minimálně při cestách do zahraničí? Co má vzteklina společného se zombies? A jak se přenáší?

Anglický název rabies můžeme volně přeložit jako běsnění nebo zuřivost. Vyjadřuje chování typické pro nakaženého vzteklinou. Pacient je velmi agresivní a má halucinace. Mohou se přidat samovolné křeče celého těla a nadměrné slinění. Právě tyto příznaky byly možná jedním z prvních motivů pro vznik příběhů o zombies.

Onemocnění se přenáší kousnutím od infikovaného zvířete a mezi první příznaky, které se dostavují s odstupem až několika týdnů či měsíců od pokousání, patří bolest a mravenčení v místě kousnutí, horečka, zimnice, únava, slabost 

Zvláštním příznakem typickým pro vzteklinu je hydrofobie – „strach z vody” Ten je způsobený stažením svalů v momentě, kdy se nemocný snaží napít a s tím spojeným dávením. Nemocný se bolesti tak moc bojí, že se později může bát i pouhého zvuku tekoucí vody.

Očkování proti vzteklině se doporučuje všem cestujícím do oblasti Afriky nebo východní Asie, kde hrozí pokousání pouličními psy, opicemi nebo netopýry. Pokud je neočkovaný člověk pokousán, léčí se post-expoziční profylaxí. Musí být podána co nejdříve před vypuknutím příznaků. Po propuknutí příznaků je neléčitelná a končí smrtí pacienta. Snahy léčit vzteklinu přinesly zatím pouze několik uzdravených osob, které ale mají vážné trvalé následky. Léčba je velmi složitá a provázena množstvím komplikací. Nezapomínejte také pravidelně kontrolovat očkování vašich mazlíčků!

Očkování proti žloutence

Co je to to vlastně žloutenka typu B a jak nám pomáhá očkování? Hepatitida B je jedním z onemocnění, proti kterému jsme chráněni díky povinnému očkování. Proč je důležité očkovat právě proti této nemoci?

Velkým rizikem je rozvoj cirhózy jater, kterou známe například u alkoholiků. Důsledkem potom může být smrtelné krvácení či rakovina jater. Nejvyšší riziko rozvoje tzv. chronické hepatitidy B a následné cirhózy je při nakažení plodu infikovanou matkou. U takových novorozenců se chronická hepatitida B rozvine až u 90 %. 

Právě díky očkování došlo k výraznému poklesu nových případů žloutenky typu B. V roce 2020 to bylo 142 nově hlášených chronických forem. 

Během pandemie se zapomíná na rutinní očkování

Přestože se poslední měsíce skloňují především vakcíny proti COVID-19, nemělo by se zapomínat ani na ostatní nemoci. Bohužel, v průběhu roku bylo podle UNICEF na světě vynecháno rutinní očkování u 23 milionů dětí. Se začátkem školního roku se tak začínají objevovat obavy z lokálního šíření černého kašle, spalniček nebo záškrtu.

Problémem může být i chřipka, která díky protiepidemiologickým opatřením nebyla v loňském roce tak častá. Více se dočtete v článku na našem webu.