Medici PRO Očkování

Příspěvky ze sítí – listopad 2021

Pravidelně pro vás připravujeme příspěvky na sociální sítě. Protože je škoda, aby jen tak zapadly, každý měsíc můžete u nás na webu najít shrnující článek, ve kterém si je připomeneme.

Rotavirové infekce

Rotavirové infekce stojí za většinou vážných průjmů u dětí. V našich podmínkách mají málokdy smrtelný průběh, ale mohou způsobit těžkou dehydrataci, která si vyžaduje hospitalizaci. Naštěstí existuje vakcína, která se podává ústy (tedy žádná injekce), lze ji podávat od 6 týdnů věku dítěte a dá se kombinovat s jinou vakcínou ve stejný den. S možností očkovat své dítě se obraťte na pediatry. Více o rotavirových infekcích a vakcínách proti nim se dočtěte v našem článku.

Cena Gratias Tibi

Díky tomu, že jsme se dostali do finálových projektů Cena Gratias Tibi, jsme měli možnost natočit o našem projektu medailonek. Pokud Vás tedy zajímají důvody naší činnosti, spektrum našich aktivit nebo proč jsme téma očkování otevírali dávno před pandemií COVID-19, a zároveň máte několik minut času, můžete se podívat na video, za které moc děkujeme Česká televize.

Jak číst statistiky v kontextu pandemie

V posledních týdnech často slýcháme spekulace o tom, zda očkování opravdu funguje, když mezi hospitalizovanými s COVID-19 jsou i očkovaní lidé. Ano, funguje. V tomto příspěvku vám vysvětlíme proč. Pojďme si to rozebrat na příkladu.

Aktuální proočkovanost ve věkové skupině 70+, která tvoří velkou část hospitalizovaných, je zhruba 85 %. To znamená, že pokud vezmeme z této věkové skupiny vzorek 10 000 lidí, 8 500 z nich bude očkovaných a 1 500 neočkovaných. Teď si představme, že by 1 000 lidí z tohoto vzorku 10 000 obyvatel 70+ bylo hospitalizováno s nemocí COVID-19. 500 z nich by bylo očkovaných a 500 neočkovaných.

V této situaci by se dalo očekávat, že v médiích spatříme poplašné titulky typu: „Polovina hospitalizovaných je očkovaná. Očkování nefunguje!“ Takové tvrzení ale není pravdivé, jelikož zkresluje skutečná data. Hospitalizovaných s očkováním je 500 z celkových 8 500, což je 5,9 %. Hospitalizovaných bez očkování je však 500 z celkových 1 500, což je 33,3 %. Je tedy patrné, že ze skupiny očkovaných je výrazně menší procento hospitalizovaných, a očkování tedy funguje. 

Je potřeba vyvarovat se zdánlivě pravdivých tvrzení a při ověřování informací pracovat s daty. To znamená nejen pracovat s pravdivými čísly, ale také je umět interpretovat a zasadit do kontextu.

Vědecký fakt vs. názor

Tak čemu tedy věřit? Polemizovat se dá o všem a takzvané slovíčkaření nám lidem jde. Tedy alespoň některým. Bohužel to často jde těm, kteří šíří mylné a nepodložené informace ohledně očkování. 

Nikdo nemá patent na pravdu a je dobré si držet odstup a respektovat, že různí lidé došli za pomoci různých zdrojů k odlišným nározům, ale tato tolerance by přeci měla mít nějaké meze. Jak poznáme, kdo je odborník a kdo se jím nazval sám? A nebo nakonec máme tu čest dokonce s manipulátorem? Nepoznáme to úplně, ale věci jako titul či zaměření daného odborníka (nebo ,,odborníka‘‘) nám minimálně napoví. 

Dejme tomu, že se na světě chceme držet alespoň nějakého řádu. Někdo od přírody není takový dobrodruh a někomu naopak vyhovuje dělat věci spontánně a tolik nepřemýšlet. Nějaký řád ale potřebuje každá lidská bytost. Ráno vstát a vyčistit si zuby. Jít do práce a po práci legraci. Ze své přirozenosti chceme spíše svět, kde se můžeme spolehnout na to, že v obchodě koupíme jídlo pro sebe i rodinu. Ne, že se prodavačče nechtělo do práce a zelinář ani pekař nedovezli zboží. Chceme se na něco moci spolehnout. 

Že to nemá nic společného s očkováním? Ale má! Věřme tedy tomu sytému, který máme. Ač má vzdělávací systém jistě mnoho nedokonalostí, poskytl a poskytuje nám nepřeberné množství cenných a relevantních informací. Spolehněme se na vědecké názory a fakty vyslovené odborníky, kteří se problematice věnují. Svůj obor vystudovali a celý zbytek dosavadního života se snaží zdokonalovat. Při završení studia obdrželi titul, který nás v tomto má utvrdit. Vědecký názor svůj název potom nenese jen tak. 

Respektujme se ohledně věcí, které jsou opravdu čistě o názoru – každý může mít svou oblíbenou barvu trička – ale v problematice, ve které se tolik neorientujme, se spolehněme na ty, kteří se v ní snaží orientovat třeba i větší část svého života. Lékaři, kteří se očkováním zabývají, o něm prostě z logiky věci ví víc než influenceři na Instagramu nebo zubaři. 

Nechme se ovlivnit vědeckými fakty radši než názory laiků. 

Doplnění: vědecké poznatky se samozřejmě na základě nových dat nebo zjištění mohou vyvíjet nebo měnit, nejde to ale bez důkazů. Formulací „nemění se”, jsme měli na mysli konzistentost vědeckého poznání založeného na důkazech, ve smyslu vědeckého konsensu jako kontrastu k osobním názorům.

Uspořádali jsme konferenci pro novináře

V Rezidenci primátora hlavního města Prahy jsme upořádali konferenci pro novináře s názvem Očkování proti COVID-19 jako špička ledovce. Během probíhající pandemie nemoci COVID-19 stále často vídáme chyby v medializaci tohoto tématu, které vedou veřejnost k špatným interpretacím situace. Tento problém poté přispívá ke vzniku a šíření různých dezinformací, které situaci nadále zhoršují a prohlubují závažnost této pandemie.

Proto vystoupilo několik hostů, kteří představili problematiku především očkování z různých pohledů. Dostalo se nám pohledu jak epidemiologického a lékařského , tak sociálního. Konference byla uzavřena představením našeho projektu a diskuzí. Videozáznam z konference naleznete zde.

Zvládli jsme mnoho témat, mezi která patřila klesající proočkovanost, vakcíny proti COVID-19, nepovinná očkování, medializace tématu vakcinace i základní vhled do dezinformačních narativů. Rádi bychom poděkovali řečníkům:

Za podporu akce taktéž děkujeme Univerzita Karlova a Magistrátu hlavního města Prahy.

Očkování proti viru HPV

Všichni víme, že rakovina není nakažlivá. Ani by nás nenapadlo, že by se lékař mohl nakazit od svého pacienta, či že bychom ji mohli chytit od kamaráda tím, že se napijeme ze stejné lahve. Jak je tedy možné, že proti některým typům rakoviny existuje očkování? Je to prosté. Jedním z karcinogenů (věcí, která pomate naše buňky tak, že se z nich stanou buňky nádorové) jsou i některé viry. Mezi ně patří i HPV tedy lidský papilomavirus, který má na svědomí rakovinu děložního čípku.

Právě na účinnost vakcíny proti tomuto viru se zaměřila nedávno dokončená Britská studie. Výsledky jsou víc než slibné. Při včasné vakcinaci (ideálně do 13 let) se snižuje riziko vzniku rakoviny o 90 %! Při podání vakcíny v pozdějším věku, účinnost vakcíny klesá, je totiž potřeba, aby k vakcinaci došlo před prvním kontaktem s papilomavirem. HPV virus se nejčastěji přenáší pohlavním stykem, je tedy vhodné očkování provést před započetím pohlavního života. Týká se očkování i chlapců? Určitě! Nejenže jím chrání svou partnerku, ale zároveň i sebe. HPV virus totiž způsobuje i jiné druhy nádorů (např. penisu, hlavy nebo krku).

A co na to češi? Dobrá zpráva je, že je vakcína v ČR hrazená ze zdravotního pojištění a to jak pro dívky, tak pro chlapce ve věku 13 –14 let (od ledna 2022 bude hrazena i pro dospívající po překročení 14 let, za předpokladu, že nemohi být vakcinováni dříve). Horší je to však s proočkovaností. V roce 2018 bylo proti HPV očkováno 60,2 % dívek a 29,7 % chlapců ve věku 13 let. Alarmující je především sestupný trend počtu očkovaných dívek (75 % třináctiletých v roce 2012).

Plně schválené a podmínečně schválené vakcíny

Jaký je vlastně rozdíl mezi plně schválenou a podmínečně schválenou vakcínou? V rámci uvádění vakcíny na trh dochází buďto k plnému schválení, nebo k podmíněnému schválení vakcíny. K podmíněnému schválení dochází obvykle během nouzových stavů, tudíž je tento proces výrazně rychlejší. To však neznamená, že jsou tyto vakcíny méně kvalitní.

Stejně jako plně schválená vakcína, i podmínečně schválená vakcína prochází všemi 3 fázemi klinického testování a tím je dokázáno, že jsou obě dvě účinné, bezpečné a představují mnohem více přínosů než rizik pro celou společnost. Jak u schválené, tak u podmínečně schválené vakcíny následně probíhá poregistrační sledování, kdy je v případě sebemenšího podezření vakcinace pozastavena a vakcína důkladně prověřena.

Slovo podmíněně nám může znít trochu nejistě. Představuje však pouze podmínku, že výrobce bude sledovat, jestli vakcína i nadále splňuje přísná pravidla ohledně bezpečnosti, a to na vlastní náklady.

Zdroj:

Vývoj vakcíny proti streptokoku skupiny B

Streptococcus agalactiae je nám známější pod pojmem „streptokok skupiny B“ nebo „beta hemolytický streptokok“. Rizikový je především pro novorozence, do jehož traktu se zákeřná bakterie dostane z porodních cest matky. Streptokokus přináší nově narozenému dítěti riziko předčasného narození, postižení plic, sepse, meningitidy až smrti. I přes preventivní opatření a léčbu ročně zahyne na následky teto bakteriální infekce až 150 000 dětí ročně.

Nejúčinnější ochranou se jeví očkování. Zatím ale neexistuje. Pokud by se tato vakcína vyvinula, odborníci odhadují, že by očkovací látka poskytovaná asi sedmdesáti procentům těhotných zabránila přibližně 50 tisícům úmrtí a více než 170 tisícům předčasných porodů ročně.

Více naleznete v článku zde.

Očkování proti spalničkám v roce 2020

Víte, že za rok 2020 více než 22 milionů dětí nedostalo svou první dávku vakcíny proti spalničkám? Je to o 3 miliony více než za rok 2019 a mnohonásobně se tím zvyšuje riziko vypuknutí epidemie spalniček.

Spalničky patří mezi nejvíce nakažlivá virová onemocnění. Morbillivirus se přenáší kapénkami (kašláním, kýcháním, kontaktem s kontaminovanými povrchy). Velice nebezpečné jsou komplikace této nemoci, mezi které patří zápal plic a zánět mozkových blan. Tyto komplikace se vyskytují až u třetiny pacientů. Méně často spalničky způsobují hluchotu nebo slepotu. 

Jedinou a nejúčinnější prevencí je očkování. Spalničkám lze předejít dvěma dávkami vakcíny. Očkování je bezpečné a hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Více o spalničkách najdete na našem webu.

Zdroje:

Poměr očkovaných a neočkovaných proti COVID-19 na JIP

Jak je to s poměrem očkovaných a neočkovaných lidí hospitalizovaných na JIP s COVID-19? Data mluví jasně – na JIP leží mnohem vyšší počet neočkovaných pacientů, nežli těch očkovaných. Průměrně napříč všemi věkovými skupinami je aktuálně neočkovaných pacietů na JIP cca 12x více než očkovaných. 

Nejvíce hospitalizových s dokončeným očkováním je ve věkových skupinách od 65+. V těchto skupinách je však zároveň nejvyšší proočkovanost a tím pádem méně neočkovaných osob. Zároveň naprostá většina z očkovaných hispitalizovaných pacientů je už po termínu, kdy si měli zajít na doporučenou třetí dávku, ale nezašli. Hospitalizovaných s posilující dávkou očkování je naprosté minimum. 

Z dat tedy jasně vyplývá, že očkovaní lidé mají mnohem nižší pravděpodobnost, že skončí s nemocí COVID-19 na JIP. Očkování snižuje pravděpodobnost hospitalizace a těžkého průběhu. 

Zdroje:

COVID-19 u dětí

COVID někdy nešetří ani děti. Často slyšíme, že děti COVID snášejí lépe než dospělí. Ne vždy tomu ale tak je. U dětí existuje riziko rozvoje tzv. PIMS TS, což je závažná systémová zánětlivá odpověď nastupující po často bezpříznakovém překonání COVIDu.

Například lékaři v Brně řešili případ čtyřapůlletého chlapce, u kterého CT mozku odhalilo velké krvácení do mozku. To, že překonal COVID zjistili až zpětně. Chlapce zachránila urgentní neurochirurgická operace. Přesto ho po třech měsících v nemocnici trápí potíže s chůzí nebo obrna hlasivek.

Bohužel, čísla hospitalizovaných dětí s COVIDem začínají narůstat. Vakcíny bohužel nejsou zatím pro děti mladší 11 let v ČR dostupné, i proto je důležité snížit riziko přenosu onemocnění, tak že se naočkuje dospělá populace. Více se dozvíte v článku zde.

Šíření varianty delta mezi očkovanými a neočkovanými

Opakování je matka moudrosti Od chvíle, co se počty nakažených začaly zvyšovat, se setkáváme s další vlnou mylných nebo zkreslených informací Jednou z nich je poměr očkovaných a neočkovaných pacientů hospitalizovaných s COVID-19 nebo také znehodnocování očkování, protože i u očkovaných existuje, ačkoliv malá, šance, že se nakazí a budou virus přenášet dál. 

Jak to tedy je ve skutečnosti? Pojďme si shrnout fakta. Význam očkování nedávno velmi přehledně shrnula Iniciativa Sníh. Žádný lék ani vakcína není svěcená voda. Očkování ale výrazně snižuje šanci, že se nakazíme a čím se nenakazíme, to také nemůžeme dál šířit. 

Když už bychom se náhodou nakazili i přesto, že jsme naočkovaní, protilátky, které jsme díky vakcíně získaly, virus obalí. Obalený virus je pak neinfekční pro ostatní lidi. Očkováním také získáváme imunitní paměť, díky které se naše tělo dokáže s virem poprat rychleji. Proto je nakažený člověk nemocný kratší dobu.

Petr Ludwig a Iniciativa Sníh

Zdroj: de Gier, B., Andeweg, S., Backer, J. A., Hahné, S. J., van den Hof, S., de Melker, H. E., & Knol, M. J. (2021). Vaccine effectiveness against SARS-CoV-2 transmission to household contacts during dominance of Delta variant (B. 1.617. 2), the Netherlands, August to September 2021. Eurosurveillance, 26(44), 2100977.

Měli bychom se bát nežádoucích účinků očkování? 

Veřili byste, že například i voda má své vedlejší účinky? Je to tak. Obecně se říká, že vedlejší účinky přicházejí po přibližně 5 – 6 litrech naráz vypité vody. Vypitím takového množství dojde ke zvýšení objemu krve, což má za následek zředění elektrolytů v krvi. Následuje stav, iontový rozvrat, který se projevuje zvracením, svalovými záškuby a ztrátou orientace v prostředí. V nejhorším případě může tělo upadnout i do kómatu.

To, že mají i některá léčiva vedlejší účinky, je všeobecně známo. Často jich je plný příbalový leták. I přes to však přináší mnohem více přínosů než rizik. Extrémním příkladem léčení je chemoterapie, kterou onkologičtí pacienti podstupují, a to i přes to, že s sebou nese mnoho nežádoucích účinků a rizik. Dokáže jim to totiž zachránit život.

Že jsou zde nežádoucí účinky i u soli a cukru , jsme si všichni vědomi. Když moc solíme, zvedne nám to krevní tlak, což vede k mnoha rizikům včetně zvýšené pravděpodobnosti výskytu infarktu. Vyšší konzumace cukru silně ovlivňuje vznik kardiovaskulárních onemocnění a způsobuje obezitu a komplikace s ní spojené.

A co nežádoucí účinky po očkování? Není přece jen lepší prodělat onemocnění jako takové? Není! Například po očkování MMR vakcínou (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) může mít dítě pár dní zvýšenou teplotu, ale po prodělání příušnic může dojít i k poškození plodnosti, a to konkrétně u mužů, protože v relativně vysokém procentu případů dochází k zánětu varlat.

Co z toho vyplývá? Nežádoucí účinky mohou mít i věci, které každý den konzumujeme a u kterých by nás to třeba ani nenapadlo, jako například výše zmíněná voda nebo třeba cukr. Všechny tyto věci ale ke svému životu potřebujeme, abychom mohli normálně fungovat. Nemyslíte si, že očkování je jednou z nich? 

Evropská léková agentura schválila vakcínu Pfizer pro děti od pěti let

Evropská léková agentura na základě posouzení bezpečnosti a účinnosti prokázané v klinických studiích včera doporučila očkování dětí proti nemoci COVID-19 vakcínou společností Pfizer/BioNTech. Pro děti od pěti do dvanácti let je doporučeno třetinové množství očkovací látky oproti dávce doporučené pro dospělé. Konečné rozhodnutí musí ještě přijmout Evropská komise. U dětí od pěti let už používání této očkovací látky schválily Spojené státy či Kanada. Více zde.

O našem projektu

Náš projekt vznikl v roce 2019 jako reakce na problémy související s klesající proočkovaností populace například vakcínou proti spalničkám příušnicím a zarděnkám. V rozhovoru si můžete přečíst o naší práci, o komunikaci očkování nebo boji proti dezinformacím ve zdravotnictví.

Vakcína proti COVID-19 jako bezpečností pás

Když nasedneme do auta, automaticky se připoutáme. V případě nehody nás bezpečnostní pás neochrání stoprocentně, i s pásem můžeme utrpět zranění, ale máme větší šanci, že se nám nestane nic hrozného. Podobně funguje i očkování proti COVID-19. Neposkytne nám stoprocentní ochranu před virem, ale když už se s ním setkáme, naše tělo si s ním poradí snadněji.

Očkování proti tuberkulóze

Edvarda Muncha (1863 – 1944) zná většina z nás díky slavnému obrazu „Výkřik“. Jedná se o významného norského malíře, který svým dílem inspiroval mnoho umělců po celém světě. Práci Edvarda Muncha ovlivnilo rodinné neštěstí, kdy umělcova matka zemřela roku 1868 na tuberkulózu. O pár let později zemřela na následky stejné choroby i Munchova sestra. 

Ve svých malířských začátcích publikoval Edvard Munch dílo „Nemocné dítě“, které vyobrazuje nemocnou dívku upoutanou na lůžko a vedle ní zhrzenou matku. Obraz ,,Inheritance” ukazuje plačící matku držící malé dítě zřejmě postižené tuberkulózu. Většina Munchových děl je plná smutku, deprese a pesimismu. Pokud by již v devatenáctém století existovalo očkování proti tuberkulóze, osud matky Edvarda Muncha by mohl být jiný a stejně tak celé jeho dílo. 

Tuberkulóza byla v historii velmi obávané, takřka neléčitelné, onemocnění. Avšak ani dnes nemůžeme říci, že se s tuberkulózou nemůžeme setkat. Každým rokem touto chorobou onemocní ve světě přes deset milionů osob. Tuberkulóza je způsobená bakteriemi s názvem Mycobacterium tuberculosis. Jedná se o chronické onemocnění především dýchacího traktu, ale postihnout může celé tělo a být tak pro člověka smrtící. Toto onemocnění může postihnout úplně kohokoliv. 

Od roku 2010 již v České republice není očkování proti tuberkulóze povinné. Světová zdravotnická organizace každopádně doporučuje proti tuberkulóze očkovat všechny jedince co nejdříve po narození. Očkování proti tuberkulóze je možné v jakémkoliv věku, s podmínkou, že se osoba s bakteriemi již nesetkala. Nejrozumnější je samozřejmě očkování v co nejnižším věku.

Více o tuberkulóze sa dozvíte v našem článku.